„Tady provádíme chov v recirkulačních zařízeních. Při tom vzniká velké množství odpadních látek, které nám odbourávají vitrifikační bakterie v biologickém filtru. Ten se musí čistit většinou co dva dny,“ popisuje školní chov ryb Lukáš Harabiš z Mendelovy univerzity.

Odpadní voda, ve které jsou rybí výkaly nebo zbytky krmiva se vypouští rovnou do kanalizace. Harabiš ji chce zachytávat a využívat ji dál, třeba jako hnojivo.

„Když jsem tady míval nějakou službu a ty nádrže čistil, tak mi přišlo jako velká škoda, že voda takto bohatá na živiny nám takhle odtéká do kanalizace,“ říká Harabiš.

Hlavním cílem výzkumu je nyní zjistit soubor a kombinaci podmínek, při kterých budou bakterie fungovat co nejlépe. 

„Spojuji vysušený kal a externí bakterie, aby to ožilo. Nechám působit čas, různou teplotu a snažím se udržovat pH v určitém rozmezí,“ popisuje Harabiš.

Výsledky na konci roku

Hnojivo by se mohlo používat třeba při hydroponickém pěstování rostlin. „Bude to voda bohatá zejména na dusičnany a fosforečnany,“ dodává Harabiš.

Takové látky jsou právě v odpadních vodách nežádoucí.

„Jsou to prvky, které nám zvyšují eutrofizaci, to znamená problémy se sinicemi, s koupáním a podobně. Je snaha tyto věci sbírat, nepouštět je do vody a zase je znovu využít. Snažíme se je chytat, aby nám to neškodilo. Samozřejmě je to ideální hnojivo, protože fosforečná hnojiva docházejí,“ vysvětluje Radovan Kopp z Agronomické fakulty.

Hnojivo z rybích výkalů chce Harabiš otestovat spolu s rostlináři z Mendelovy univerzity ve školních sklenících. První výsledky by měl doktorand mít na konci letošního roku.

Barbora Kroutilíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít