‚Musíme dělat víc.‘ Eurokomisařka Jourová podpořila prolomení šifrovaných zpráv, hlasování se odkládá
Evropská unie zvažuje, zda kvůli boji s dětskou pornografií prolomit šifrované zprávy a zavést automatickou kontrolu fotografií a videí, které si lidé posílají. Pro se vyslovila i končící eurokomisařka Věra Jourová. Tento krok podle ní totiž sleduje potřebný účel, kterým má být ochrana dětí a zamezení distribuce dětské pornografie. Zároveň ale přiznala, že při tom naráží na morální dilema v právu na soukromí a právu na ochranu bezpečnosti.
Plánované hlasování o navrhované směrnici o boji s dětskou pornografií se odkládá, podle informací iROZHLASu a Radiožurnálu pro něj belgické předsednictví Rady EU nezískalo ve výboru COREPER potřebnou podporu.
Jak server iROZHLAS.cz už dříve popsal, návrh předpokládá, že by chatovací aplikace jako WhastApp, Signal, Messenger nebo Telegram měly kontrolovat, zda zprávy neobsahují dětskou pornografii, a případně poslat hlášení úřadům.
Kritici mluví o plošném šmírování, proti se postavili i tuzemští Piráti, pozice Česka je ale po středečním jednání vlády neutrální.
Naopak pro prolomení šifrování se vyslovila končící eurokomisařka za Česko Věra Jourová (ANO). Při debatě na Evropském summitu o ochraně dat se vyslovila pro návrh, který počítá s kontrolou šifrovaných zpráv.
„Jako někdo, kdo chrání soukromí, jsem s krvácejícím srdcem musela uznat, že zneužívání dětí online je tak příšerné, že musíme udělat pro děti víc,“ řekla Jourová.
Na dotaz serveru iROZHLAS.cz pak vysvětlila, že nevidí ani rozpor s aktem o svobodě médií, který sama připravila. Ten mluví o ochraně komunikace novinářů a osob, které jim poskytují informace. „Není to v rozporu, protože v nařízení o svobodě médií jasně vymezujeme velice úzký okruh situací, kdy lze po novinářích žádat informace o jejich zdrojích,“ uvedla Jourová.
Rodiče, kteří sdílí fotky dětí, nedomýšlejí následky. Obrázky se můžou stát pornografií i ovlivnit vztahy
Číst článek
Podle eurokomisařky pak případné prolamování komunikace sleduje potřebný účel, kterým je „ochrana dětí a zamezení distribuce dětské pornografie a sexuálních materiálů.“ Zároveň ale přiznala, že přitom naráží na morální dilema, které tkví v právu na soukromí a právu na ochranu bezpečnosti.
Před hromadným skenováním zpráv už před časem varovala právní služba Evropské komise s tím, že plošné kontrolování komunikace neobstojí ve světle základních práv, která jsou v EU chráněná.
Nový návrh se snaží tento problém vyřešit skenováním přímo v mobilním telefonu odesílatele, potřebné modely strojového učení ale nejsou dostatečně přesné. Jejich provoz by tak mohl denně přinést miliony falešně pozitivních hlášení, které by následně museli kontrolovat pracovníci bezpečnostních složek.
