Dívejte se ke hvězdám a mluvte spolu. Před čím varoval a co radil lidstvu Stephen Hawking?
Můj cíl je jednoduchý – dokonalé pochopení vesmíru, toho proč je, jaký je a proč vůbec existuje, řekl prý kdysi fyzik Stephen Hawking. Mysl světoznámého vědce se upírala k černým dírám a dalekým hvězdám, věnoval se ale i problémům, které trápí lidstvo. Varoval před zničením planety a zároveň nacházel naději v komunikaci a zvídavosti.
Riziko umělé inteligence
Hawking ještě v listopadu 2017 varoval před nástupem umělé inteligence, která podle něj může být „tím nejhorším, co se lidstvu stalo“, pokud nepřijde na to, jak usměrnit její vývoj.
Na konferenci v Portugalsku tehdy řekl, že počítače teoreticky dokážou imitovat lidskou inteligenci a překonat ji. „Vytvoření funkční umělé inteligence může být největší událostí v dějinách naší civilizace. Nebo nejhorší. Jednoduše nevíme. Nevíme proto, zda nám umělá inteligence nesmírně pomůže, nebo nás bude ignorovat, odstrčí nás či nás zničí,“ prohlásil tehdy vědec.
Zemřel světoznámý britský fyzik Hawking, bylo mu 76 let
Číst článek
Pokud se na ni lidstvo nepřipraví, může podle Hawkinse s sebou umělá inteligence přinést rozvrat ekonomiky, autonomní zbraně nebo nové způsoby útlaku.
Fyzik už v roce 2014 upozorňoval na to, že umělá inteligence bude nejspíš schopna vylepšovat sama sebe a lidé limitovaní pomalou biologickou evolucí by s ní nemohli soupeřit a budou nahrazeni.
Hawking doporučoval využít genetickou modifikaci pro změny v lidské DNA, aby se lidé vyrovnali elektronickým strojům. Byl také zastáncem kybertechnologií a propojení mozku s počítačem. „Musíme tak rychle, jak to jen jde, vyvinout technologie, které umožní přímé spojení mezi mozkem a počítačem, tak aby umělá mysl pomáhala lidské mysli a nebyla proti ní,“ řekl v roce 2001.
O budoucnosti lidstva
Kvůli přelidnění a rostoucím energetický nárokům lidstva bude Země do roku 2600 prakticky neobývatelná, uvedl fyzik na summitu v Pekingu v listopadu 2017. Rizikem podle něj bylo také globální oteplování, uměle vytvořené virusy a jaderná válka. Řešením podle něj je hledání nových způsobů vesmírného cestování a nové obyvatelné planety.
Stephen Hawking: hvězda moderní kosmologie, která přejížděla přes nohy studentům v ulicích Cambridge
Číst článek
Hawking v této souvislosti mluvil o programu Breakthrough Starshot, jehož byl součástí – jde o program na vývoj lehkého a ultrarychlého vesmírného korábu, který by bez posádky dokázal prohledávat nedaleký vesmír. „K Marsu by dokázal doletět za méně než hodinu, k Plutu za několik dnů, (sondu) Voyager by předběhl za méně než týden a k Alpha Centauri by se dostal za 20 let,“ popsal tehdy Hawking svou vizi.
O naději
Podle Hawkinga bylo lidstvo akorát vyvinutým druhem opic na malé planetě u průměrné hvězdy, přesto je v něčem výjimečné. „Naučili jsme se mluvit a naučili jsme se poslouchat. Řeč umožnila výměnu myšlenek a to, aby lidé pracovali spolu na vytvoření nemožného. Své největší úspěchy dosáhlo lidstvo díky mluvení a své největší neúspěchy kvůli tomu, že nemluvilo,“ řekl Hawking. Dodal, že s technologii jsou možnosti lidstva nekonečné, lidé spolu ale musí dál mluvit.
Všem doporučoval také zvídavost: „Pamatujte, že se máte dívat ke hvězdám a ne ke svým nohám. Pokuste se pochopit to, co vidíte a přemýšlejte o tom, co vesmír udržuje v chodu. Buďte zvídaví. A jakkoliv se může život zdát složitý, vždy je něco, co můžete dělat a uspět v tom. Důležité je nevzdat se.“
