Praha jako Tbilisi, Londýn jako Barcelona. V roce 2050 se počasí v metropolích výrazně oteplí
Ve většině světových metropolí se do roku 2050 oteplí tak, jako by se posunuly o 200 až 1000 kilometrů blíže subtropickému pásu. Například v Praze by mělo být stejné počasí jako v gruzínském hlavním městě Tbilisi. V téměř čtvrtině měst budou dokonce takové podmínky, jaké zatím na planetě Zemi neexistují. Vyplývá to z modelu, který sestavili výzkumníci Crowtherovy laboratoře v Curychu.
Průměrná roční teplota vyšší o 1,8 stupně Celsia, v nejchladnějším měsíci roku nárůst o 2,8 stupně oproti dnešní době a v nejteplejším letním měsíci dokonce o 6,7 stupně Celsia vyšší teplota. Tak by podle výsledků výzkumu zveřejněných serverem Sciencealert měla vypadat Praha v roce 2050.
Bilion nových stromů pro Zemi. Švýcarští vědci přišli s návrhem, jak zmírnit klimatickou krizi
Číst článek
Vědci z Crowtherovy laboratoře v Curychu se při sestavování přehledné mapy se změnami klimatu (kterou si můžete prohlédnout ZDE) opírali o pátou hodnotící zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu OSN, obecně považovanou za optimistickou a za nejlepší možný scénář počítající s tím, že vrcholu emisí CO2 dosáhneme v polovině tohoto století.
Navzdory tomuto scénáři ale dochází k významným změnám klimatu. Podle odhadů švýcarských vědců by podnebí mělo být teplejší a vlhčí, a to hlavně na severní polokouli, protože celý svět se „posune“ směrem k subtropům.
„Například léta i zimy v Evropě budou teplejší v průměru o 3,5 a 4,7 stupně Celsia,“ popisuje tým z Crowtherovy laboratoře. Aby nové podmínky v 520 metropolích světa byly více pochopitelné, přirovnali je vědci k současnému podnebí v jiných městech. Povedlo se to v případě 77 procent z nich.
Ze slibovaného milionu vysázených stromů jich v ulicích Prahy skončí jen tisíce. Zbytek bude na okraji
Číst článek
V Londýně by podle jejich odhadu mohlo být v roce 2050 jako v Barceloně, ve Stockholmu jako v Budapešti, v Paříži a v Bratislavě jako v australské Canbeře a třeba v islandském Reykjavíku jako v novozélandském Wellingtonu.
Bezmála čtvrtina měst – konkrétně 22 procent – ale projde bezprecedentní klimatickou změnou. Podmínky v nich budou takové, jaké ještě na Zemi neexistují. (Zbývající procento zahrnuje města, kde dojde k jen minimálním změnám.)
Vedoucí pracovník Tom Crowther řekl serveru The Guardian, že kvůli těmto bezprecedentním změnám vzniknou „nové výzvy politické i v oblasti infrastruktury“ před jakými lidstvo ještě nestálo. „Absolutně na to nejsme připravení,“ dodal.
A právě proto vznikla studie vědců z Curychu, jejíž snahou bylo přiblížit problém změny klimatu běžným lidem a ukázat jim potřebu řešení.
