Více medu a delší život. Včelám může pomoci zelená řasa chlorella, zjistili náhodou čeští vědci
Biologické centrum Akademie věd ČR v Českých Budějovicích zkoumá, jak řasa chlorella ovlivňuje život včel. Vědci jim řasu dávají jako prášek nebo v medocukrovém těstu a zjistili, že včely jsou například mnohem vitálnější. Jihlavské včelařství Koblížek začalo jako první v Česku nabízet přírodní doplňkové krmivo pro včely s touto řasou, které pomáhá v kritických obdobích rozvoje včelstva.
V experimentech se třiceti včelstvy na deseti včelnicích také odhalili, že sladkovodní zelená mikrořasa chlorella je pro včely atraktivní potrava, kterou si ukládají do pylových buněk a využívají ji hlavně jako zdroj bílkovin.
Produkce medu po krmení včel řasou se zvedne až o 17 procent, zjistili vědci. Chlorella také obsahuje látky, které mohou působit jako prevence proti moru včelího plodu.
Náhodný objev
Na začátku byla náhoda. Ředitel centra Algatech při Mikrobiologickém ústav Akademie věd ČR v Třeboni, sám včelař, si všiml, že včely, které má poblíž sušičky řasy chlorella, se drží v mračnech kolem větráku haly.
Včelaření v Česku
V roce 2015 bylo v Česku 54 416 včelařů, kteří chovali 596 313 včelstev. Produkce medu v zemi se pohybuje kolem 10 tisíc tun za rok, v roce 2015 byl průměrný výnos medu 15,5 kilogramu na včelstvo.
„Bylo to na jaře, kdy ještě nic nekvetlo a nebyl nikde pyl. Ráchaly se v tom, byly úplně zelené, proudem létaly zpátky do úlu a tam to ukládaly do buněk a využívaly jako bílkovinu," řekl Václav Krištůfek z Biologického centra Akademie věd ČR.
Vznikl nápad použít řasu jako doplňkové krmivo pro včely. Řasa obsahuje hodně bílkovin, 40 až 50 procent, i další látky významné pro imunitu.
Když včela dostává potravu s řasou, je živější, včel je v úlu víc, matka klade víc vajíček, vyvíjí se víc larev a prodlužuje se život včel.
Řasa v prášku, nebo medocukrovém těstu
Vědci vymysleli, jak řasu dostat do potravy, buď formou prášku, nebo v medocukrovém těstu. Apialgaprotein, nové přírodní doplňkové krmivo pro včely, je určeno pro kritická období rozvoje včelstva na jaře, v létě po 20. červnu, kdy se rozvíjí dlouhověká generace včel, a na podzim.
„Teď jsme v období podletí, kdy se ve včelstvu rozvíjejí včely dlouholeté, které žijí devět měsíců a přetáhnou včelstvo přes zimu (krátkověké včely žijí 40 dní). Včely potřebují vodu, pyl a nektar. V krajině nyní nemají kde nasbírat pyl, což je bílkovina, bez toho se nebudou množit a nebudou vznikat larvičky," přiblížil Krištůfek.
Když jim vědci nabízí řasu v prášku, včely ji používají jako pyl. Roste pak množství včel, matka víc klade. Řasa zlepšuje i funkci hltanových žláz.
„Larvičky jsou bohatěji zakrmeny bílkovinou, jsou větší. Včely si zelený prášek odebírají a vytvářejí si rousky, kuličky stmeleného pylu. S kuličkou letí do úlu, tam jí to jiná včela strhne, uloží do buňky a hlavou utluče jako do silážní věže. Odtud to berou pro larvičky i matku, vytvářejí z toho mateří kašičku," dodal Krištůfek.
