Sucho, vlny veder i mrazy, když už rostliny kvetou. To jsou změny klimatu v Česku, popisuje vědec Trnka
Loňské léto v Česku nebylo tak suché jako v okolních státech. Letos to může být horší. „Vstupujeme do jara s nižší než obvyklou zásobou vody,“ upozorňuje Miroslav Trnka, koordinátor projektu Intersucho. V krajině totiž chyběl sníh. A pokud dost nenaprší, bude země dál vysychat. „Je tady potenciál k tomu, abychom se na jihu Moravy a na Hané potýkali se suchem už v dubnu nebo květnu.“
Suchá zima bez sněhu předznamenává suché léto, shrnuje Trnka, který se změnami klimatu zabývá v Akademii věd. A ani nejbližší předpověď počasí neukazuje, že by mělo významně pršet, naopak následující týdny by měly být podle Trnky srážkově podprůměrné.
„Šance, že by přišly dodatečné srážky, není moc velká. A to ani na Hané, ani na Jižní Moravě, kde je akutně méně vody než jinde,“ upozorňuje vědec v pořadu Hoste dne na Moravě.
Za pár týdnů by tak mohlo být sucho. Nevýhodné je to pro krajinu i zemědělce.
„Když je teplo dřív a vy můžete na polích a sadech pěstovat o něco dříve než kdysi, tak je ale zároveň důležité, aby nepřišly mrazy,“ říká Trnka.
Rostliny začínají růst dříve, to znamená větší nároky na vodu v půdě, později bude chybět, říká klimatolog
Číst článek
Mrazy přitom nemusí znamenat jen vpád studeného vzduchu. „Jsou to takzvané radiační mrazy. Když máme dlouhou noc a nepřichází záření ze Slunce, tak se zemský povrch celou dobu ochlazuje. A pokud se to odehrává v bezvětří a v suchých podmínkách za jasné noci, tak mohou teploty klesnout o dva tři stupně pod nulu. A to ohrožuje vegetaci. Právě proto, že ožívá dřív,“ vysvětluje Trnka.
Zároveň změny klimatu rozkolísávají dosavadní vzdušné proudy, popisuje koordinátor Intersucha:
„Ztrácíme sílu jet streamu i velkého polárního víru, který udržuje masu arktického vzduchu v blízkosti v pólu. Takže se objevuje riziko, že by se studený arktický vzduch mohl rozlít na naše území. A pokud se to stane v době, kdy u nás začne nestandardně brzy jaro, tak dopady mohou být masivní.“
„Co se sucha týče, tak se budeme blížit Středomoří. Ale nemůžeme si dovolit tady pěstovat to, co u moře.“
„Co se sucha týče, tak se budeme blížit Středomoří. Ale nemůžeme si dovolit tady pěstovat to, co u moře. Možná budeme časem schopni pěstovat citrusy, když je dokážeme dostatečně zajistit na zimu, ale nebudou to velké produkce. Stejně jako Česko není velmocí v produkci meruněk nebo broskví, typických plodin subtropů,“ dodává Trnka.
Horko je zabiják
V Česku také roste pravděpodobnost horkých vln. „S každým průměrným stupněm navíc se horké vlny stávají pravděpodobnější, a to třeba deseti až stonásobně. Blížíme se k hodnotě, který je pro organismus lidí i dalších živočichů hraniční,“ upozorňuje expert.
OSN: Země překročí kritickou úroveň oteplení v příštím desetiletí. Změna bude stát miliardy dolarů
Číst článek
Horké vlny přitom platí za zabijáky, co se týče smrtnosti, jsou nebezpečnější než záplavy nebo sesuvy půdy. I když to tak na první pohled nevypadá, připomíná Trnka:
„Horká vlna zabíjí bez strukturního poškození a do médií se to prakticky nedostane. Ale když se podíváte na analýzy křivky úmrtnosti, tak je souvislost evidentní. A neumírají spoluobčané, kteří jsou takzvaně odsouzeni k smrti v několika příštích dnech, ale často se jedná o zkrácení života o roky až desítky let.“
49:20
Máme za sebou šestou nejteplejší zimu za posledních 248 let. Musíme se na to adaptovat, říká ekoložka
Číst článek
Česku se sice podařilo uniknout horké vlně v loňském roce, ale riziko podle Trnky poroste.
Letošní zima byla nejteplejší za posledních 250 let a jde o dlouhodobý trend. „Když to srovnáme s normálem mezi lety 1961 až 1990, tak zimy jsou teplejší skoro o tři stupně Celsia,“ upozorňuje koordinátor Intersucha.
Stále častější tak bude zima, která bude v nížinách bez sněhu, bude relativně teplá a půda nezamrzne.
Když se globálně stmívalo
Oteplování planety je spojené s průmyslovou revolucí a zvýšeným vypouštěním oxidu uhličitého do atmosféry.
„Projevy změny klimatu ale byly velmi dlouho maskovány tím, že jsme sice vypouštěli velké množství skleníkových plynů, ale současně jsme vypouštěli i jiné plyny, zejména oxid siřičitý. Ten svým způsobem funguje proti oteplení. Pomáhá totiž v tvorbě oblačnosti,“ přibližuje vědec.
Po desetiletí tak bylo nad Evropou a Severní Amerikou méně slunečního záření než dřív.
„Říkalo se tomu globální stmívání. Jenže ve chvíli, kdy jsme ovzduší vyčistili, protože nás to ohrožovalo na zdraví, tak jsme začali vypouštět jenom oxidu uhličitý a vodní páru,“ uzavírá Trnka.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
