Hrdliček divokých žije v Česku podle odhadu ornitologů 40 tisíc až 80 tisíc párů. Na rozdíl od hrdličky zahradní, kterou lze v zimě často vidět na krmítkách, tráví jejich divocí příbuzní zimu na jižním okraji Sahary. Na evropská hnízdiště se vrací obvykle v dubnu.

„Kvůli tomu, že je plachá a žije skrytě, je možné ji mnohem častěji slyšet než vidět. Zaslechnout a případně i spatřit hrdličku divokou je velký zážitek,“ uvedla Gabriela Dobruská, která má v České společnosti ornitologické na starost osvětu a vzdělávání.

Plachost není jediným důvodem, proč je hrdličku divokou stále obtížnější spatřit. V porovnání s výsledky sčítání ze začátku 80. let minulého století ubyla z české krajiny více než polovina hrdliček.

„Hlavními příčinami jsou intenzivní zemědělství na hnízdištích i zimovištích a také lov,“ uvedl ředitel ornitologické společnosti Zdeněk Vermouzek.

Hrdličky v ohrožení

Hrdlička divoká potřebuje ke svému životu pestrou krajinu s hustými pásy křovin. V krajině s velkými lány bez luk, remízků a keřů nemá příležitost hnízdit.

„Navíc kvůli používání herbicidů nenajde ani dostatek vhodné potravy v podobě semen,“ upozorňuje zemědělský specialista společnosti Václav Zámečník.

Pro přežití hrdličky je podle něj zásadní také zásoba vody. Ubývá jednak vysycháním krajiny, ale také odvodňováním polních mokřadů. Ornitologové proto vyzývají veřejnost k podpisu petice za pestrou krajinu a zdravé zemědělství.

Kromě intenzivního zemědělství hrdličku ohrožuje také lov. Přestože je na seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody uvedena jako zranitelný druh, v deseti státech Evropské unie je možné ji lovit legálně.

„Odhady hovoří o počtu 1425 tisíc až 2245 tisíc ulovených jedinců ročně,“ uvedl Vermouzek.

Dodal, že díky tlaku Evropské unie se lov postupně omezuje, je ale potřeba ho snížit mnohem víc.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít