Pražská zoo chce v Kazachstánu obnovit populaci koně Převalského. Posílá jich tam letounem osm
Poslední divoce žijící druh koně se už v úterý bude prohánět kazašskou stepí. A stane se tak po desítkách let. Kůň Převalského z volné přírody vymizel koncem 60. let minulého století. Teď se tam jejich populaci pokusí navrátit pražská zooologická zahrada. Už v pondělí jich tam armádními letouny převeze prvních osm, pět klisen a tři hřebce.
Koně vhodné pro převoz je třeba vybrat velmi pečlivě. Ne všichni jedinci jsou totiž na převoz do volné přírody vhodní. Kritériem je třeba pohlaví, povaha, a především věk.
Armádními letouny CASA z Prahy a Berlína v pondělí odletí do Kazachstánu prvních osm koní Převalského
„Vybíráme koně, kteří pocházejí z co nejvíce zdrojů, tak abychom tam spojili různé genetické linie a zajistili co největší diverzitu. Dalším důležitým faktorem je věk, snažíme se tam vozit koně co nejmladší, aby před sebou měli dlouhý život a mohli se tam dlouho množit. Zároveň jsou mladí jedinci mezi 2 a 5 roky věku jsou nejlépe schopní přizpůsobit se velké změně,“ vysvětluje Barbora Dobiášová, kurátorka kopytníků pražské zoo.
Jeden letoun odstartuje z pražského letiště ve Kbelích, druhý z Berlína. Cílovou destinací pro ohrožené koně Převalského bude podle ředitele pražské zoo Miroslava Bobka oblast Altyn Dala, takzvaná Zlatá step.
Pražská zoo otevřela novou expozici věnovanou poušti Gobi, představila nový výběh pro koně Převalského
Číst článek
„Altyn Dala splňuje několik naprosto klíčových požadavků. Je tam úživná step, to je pro koně podstatná výhoda, zadruhé je to hodně pusté místo čili tam nebude docházet k nějakým konfliktům mezi chovateli dobytka, domácích koní a divokými koňmi, to riziko je nižší. V neposlední řadě tam existuje infrastruktura, protože tam bylo vybudováno reintrodukční centrum pro kulany, kteří tam jsou přiváženy z jiných částí Kazachstánu, takže už je tam zázemí a je na čem stavět,“ líčí Bobek.
Patnáctihodinový let
Jde o plochu téměř sedmi tisíc kilometrů čtverečních stepi. Než se tam ale koně dostanou, čeká je patnáctihodinový let v armádním letounu CASA s mezipřistáním v tureckém Istanbulu a ázerbájdžánském Baku. Další cesta koní do aklimatizační ohrady bude pokračovat po zemi.
„Koně ve vojenském letounu a po celou cestu až do aklimatizačního centra je doprovází veterinář a minimálně jeden zkušený chovatel, kteří monitorují, jak se koně v bednách chovají, snaží se je průběžně zklidňovat ať už krmením, nebo veterinárními preparáty a starají se o to, aby ty koně dobře dojely,“ popisuje Barbora Dobiášová.
Pražské stádo koní Převalského má sedmého člena. První tamní hříbě už lidé můžou vidět v ohradě
Číst článek
V aklimatizační ohradě zůstanou koně asi rok. Do volné přírody je chovatelé vypustí po první zimě. Tam ale práce pražské zoo nekončí, koně budou v následujících letech ještě v Kazachstánu vědecky zkoumat.
„Primárně ten monitoring slouží k tomu, abychom odhalili, zda se ti koně dobře adaptují. Máme data z různých projektů i v Mongolsku a Číny, můžeme srovnat růst, rychlost, dáváme je zpátky do prostředí, které je odlišné od těch jiných. Tohle jsou neznámé faktory, které přispějí zaprvé k tomu, aby se tam úspěšně založila a rozrůstala populace a zadruhé potom ke znalostem o biologii toho druhu v tomto konkrétním prostředí, vlivu druhu na prostředí a interakcí s jinými druhy,“ dodává Dobiášová.
Pražská zoo chce v následujících letech do oblasti stepí Altyn Dala převézt dohromady nejméně 40 koní. A to nejen z výběhů Zoo Praha, ale i z dalších evropských zoologických zahrad.
