Peru přišlo za posledních 60 let o polovinu ledovců. Ty, které napájí Amazonku, zmizely téměř všechny
Peru za posledních šest desetiletí přišlo o více než polovinu ledovcové pokrývky, jen v letech 2016 až 2020 zaniklo v důsledku klimatických změn 175 ledovců. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AP s odvoláním na peruánské výzkumníky. „Za 58 let, v porovnání s daty z roku 1962, jsme přišli o 56,22 procenta ledovcové pokrývky,“ uvedla Mayra Mejíaová z Národního ústavu pro výzkum ledovců a horských ekosystémů (Inaigem).
Největší vliv na ústup ledovců, zejména těch v tropickém pásu, má v latinskoamerické zemi zvyšování průměrné globální teploty, uvedl šéf ledovcového výzkumu při Inaigem Jesús Gómez.
Antarktidě chybí led o rozloze Argentiny. Nepřibývá tak, jak je v tomto období běžné
Číst článek
Peru leží mezi rovníkem a obratníkem Kozoroha a nezanedbatelnou část jeho rozlohy zabírá tropický deštný prales. V jeho západní části se ale do výše několika tisíc metrů vypínají sněhem pokryté Andy s nejvyšší horou Huarascán (6768 metrů nad mořem). Peru má nyní přibližně 1050 kilometrů čtverečních ledovcové pokrývky, což odpovídá zhruba 44 procentům v porovnání s první evidencí ledovců z roku 1962.
Mejíaová ale uvedla, že v některých horských masivech ledovce už vymizely téměř úplně – například v pohoří Chila, které od roku 1962 přišlo o 99 procent ledovcové pokrývky. Chila je klíčovým masivem, protože z tamních ledovců stékají první prameny, které dávají vzniknout nejdelší řece světa, Amazonce.
Program EU pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus na začátku tohoto měsíce oznámil, že letošek bude téměř jistě nejteplejším rokem v historii měření. V dosavadním letošním kalendářním roce, tedy od ledna do října, už byla průměrná globální teplota nejvyšší v historii měření. Byla o 0,10 stupně vyšší než v prvních deseti měsících roku 2016, který je dosud nejteplejším zaznamenaným kalendářním rokem.
