Meteorolog: Riziko zásahu bleskem je malé. Proč to ale pokoušet? Nejhorší je schovat se pod stromem
Pěticentimetrové kroupy, supercela, potoky jako divoké řeky. Přívalové deště a nebezpečné projevy počasí zasáhly v posledních dnech i Česko. Jsou tak silné bouřky v květnu obvyklé? A jak velké je riziko zásahu bleskem? Meteorolog Michal Žák v pořadu Jak to vidí... přibližuje, jaká bude hurikánová sezona v Atlantiku, a vysvětluje, co způsobilo extrémní vlnu veder ve Spojených státech či v jižní Asii.
„Květen je měsícem, který je součástí hlavní bouřkové sezony. S bouřkami takové intenzity se ale spíše setkáváme až červnu nebo červenci. Na druhé straně, když je dostatek energie a vlhkosti a vhodné podmínky v atmosféře, mohou vzniknout takto silné bouřky i v průběhu května,“ vysvětluje meteorolog Michal Žák.
Bouřky s výjimečnými vlastnostmi se označují jako supercely. Jedna taková se v neděli přehnala třeba přes Přelouč, Pardubice nebo Hradec Králové. „Supercela nemusí být velká ani mohutná, důležitá je její specifická struktura, kdy hraje velmi významnou roli intenzita výstupného proudu, který takovou bouřku udržuje při životě dlouhou dobu.“
Zatímco doba života klasické bouřky od jejího vzniku po její rozpad trvá přibližně 30 až 50 minut, u supercel je to několik hodin, během nichž zpravidla zasáhnou dlouhý pás území, na který přinášejí velmi nebezpečné projevy počasí.
„Často jsou to prudké přívalové lijáky, kdy může spadnout 70 až 80 milimetrů vody za hodinu. Bývají to obří kroupy, silné nárazy větru, tornáda nebo silná blesková aktivita,“ vysvětluje Žák.
Blesky mohou mít až desítky kilometrů, změřili čeští vědci. Jejich metodu zkoušejí i v Japonsku
Číst článek
Na ochranu před blesky se ale podle Žáka často zapomíná, což potvrzují i časté případy zásahu bleskem popisované v médiích.
„Obecně platí, že když přichází bouřka, je dobré vyhledat bezpečný úkryt, kde nehrozí zásah blesku. Pobyt venku je nebezpečný, přestože riziko zásahu bleskem je statisticky vzato velmi malé. Ideálním úkrytem je železobetonová budova, domy s hromosvodem, uzavřené auto nebo vlak.“
Naopak velmi rizikové je podle meteorologa schovávat se pod stromy nebo zůstávat na náhorní planině nebo hřebeni hor.
„Když už někdo podcení předpověď počasí a do takové situace se dostane, nejlepší je zaujmout podřep s nohami co nejblíže u sebe, čímž se sníží krokové napětí na minimum, a pokud náhodou dojde k zásahu bleskem v naší blízkosti, projede námi jen malé množství proudu, které by nám nemělo zásadně ublížit. Nejlepší ochranou je ale sejít někam do nižší polohy,“ uzavírá Michal Žák.
Celý rozhovor si můžete poslechnout také v audioverzi, nahrávka je nahoře v článku.
