Věda pro děti: Mara slaništní pojídá vlastní výkaly a skvěle skáče. Se kterým zvířetem je příbuzná?
Jednomu živočichovi je velmi podobná, s jiným je příbuzná. Kromě rostlinné stravy požírá i dost nechutnou věc. Kdo je vlastně mara slaništní?
Mara slaništní vypadá jako zajíc s opravdu krátkýma ušima, ale jejími příbuznými jsou ve skutečnosti morčata. Jde o hlodavce, který pochází z Jižní Ameriky. Obývá suchou krajinu, kde se nachází jen pár trnitých keřů a stromků, potkat ji ale můžete i na solných stepích a pouštích.
Mara slaništní pojídá vlastní výkaly a skvěle skáče. Se kterým zvířete je příbuzná?
Mary si vyhrabávají rozsáhlé podzemní nory a někdy je přebírají i jiným druhům zvířat. Typické pro jejich nory jsou vysoké hromady hlíny u vchodů, v norách spí a taky odchovávají svá mláďata.
Žijí v malých skupinkách, které vede dospělý pár a doplňují je většinou dvojice mláďat, o kterou se starají oba rodiče stejně.
Pokud mary vyráží na pastvu, nechávají mláďata v norách. Živí se hlavně listy, bylinami a trávou, zkrátka rostlinou stravou.
Věda pro děti: Jedna z nejdražších káv se vyrábí z bobků. Proč nevěřit levným variantám?
Číst článek
Mláďata sají mateřské mléko. Dva páry bradavek má mara umístěné po stranách těla, což je celkem netypické, ale pro kojení dvou mláďat vysoce praktické.
Zvířata jsou štíhlá s hnědošedou hustou srstí a dlouhýma nohama s osrstěnými chodidly. Ta však nejsou zakončena drápky, ale spíše malými kopýtky. Zadní nožky jsou také daleko delší než přední.
Skáčí až dva metry
Mara zvládá v případě nebezpečí rychle utíkat a umí i skákat, třeba i do vzdálenosti dvou metrů, což je vzhledem k její velikosti hodně – sama totiž měří maximálně 50 centimetrů a váží zhruba 2,5 kila.
Ve volné přírodě jí k brzkému spozorování predátora pomáhá i otevřená krajina, ve které žije a kde je vše dobře vidět už na dálku. I mláďata zvládnou běžet velkou rychlostí, a to jen pár hodin po narození.
Věda pro děti: Jaký je rozdíl mezi zajícem a králíkem? Kdo z nich nepohrdne masem?
Číst článek
Mary také provádí něco, čemu se říká cékotrofie. Jde o požírání vlastních výměšků, tyto natráveniny z tlustého a slepého střeva jsou bohaté na živiny a vitamíny. Prvotní výkaly mohou nahradit nedostupné živiny a stejně jako mary je požírají třeba i králíci a zajíci.
Tato zvířata zatím ohrožená nejsou a doufejme, že ani v budoucnu nebudou. V chovech zoologických zahrad je ale o dost vzácnější oproti jejich větší příbuzné maře stepní. Počet chovatelů ale stoupá. Dnes je můžete vidět v zoo v Praze, Jihlavě, Ostravě nebo v Olomouci.