Klimatická změna má vliv i na líhnutí ptáků. Ukázala to studie českého vědce v časopise Science
Klimatické změny mohou ovlivňovat mezidruhové vztahy. Na příkladu ptáků bahňáků to dokazuje studie Vojtěcha Kubelky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Podle studie se vajíčka v hnízdech bahňáků kvůli změně klimatu stávají kořistí dravců. Do práce, kterou časopis Science zařadil na titulní stranu, zahrnul data z téměř 40 tisíc sledovaných hnízd.
„Pro náš výzkum se nám podařilo získat převážně již publikovaná data od 111 druhů bahňáků v 237 populacích, a to napříč 149 lokalitami na všech kontinentech včetně Antarktidy. Celkově jsme využili data ze sledování 38 191 hnízd. Práce započala v roce 2015, od té doby jsem intenzivně studoval dostupnou literaturu a získával potřebná data,“ uvedl Kubelka.
Vlna veder v Austrálii může trvale poškodit Velký bariérový útes, varuje americký úřad
Číst článek
Do práce zahrnul i výsledky studií, na nichž se podílel přímo v terénu, například o čejkách chocholatých z jižních Čech či údaje o lyskonozích úzkozobých z expedice na Čukotský poloostrov. Ke studii přispěl i Kubelkův školitel Miroslav Šálek z České zemědělské univerzity.
Nárůst predace
Bahňáci nemají specifické predátory, většina z nich hledá potravu například mezi hlodavci nebo právě v ptačích hnízdech. V arktických oblastech jsou to lišky polární, lasice, chaluhy, racci či krkavci, v mírném pásu lišky obecné, kuny, ježci či také krkavci.
V tropických oblastech se přidávají například šakalové, hlodavci, ještěři, hadi i krabi. Predace hnízd bahňáků je tak vzhledem k širokému spektru predátorů vysoká.
Z historických dat podle vědců vyplývala zákonitost, že nejintenzivnější predace byla v tropech a její míra klesala posunem do mírného pásu a polárních oblastí.
OSN varuje před alarmujícími změnami klimatu. ‚Dostali jsme se na hranu,‘ říká profesor Marek
Číst článek
Na jižní polokouli situace zůstává obdobná, ale na severní nastaly zásadní změny. „Nejvíce zřejmé jsou v Arktidě, kde došlo až ke ztrojnásobení denní míry predace hnízd. V současnosti je tam predováno okolo 70 procent všech hnízd bahňáků, což představuje zásadní změnu a pro bahňáky významný problém,“ píše se ve zprávě.
Pravděpodobnou příčinou je podle autorů studie změna početnosti lumíků v Arktidě, kde tito hlodavci byli základem potravní sítě.
Důvodem je změna klimatu
Častější teplotní výkyvy, roztávání a opětovné zamrzání sněhu znamenaly, že lumíci nebyli schopni získat potravu, a na řadě míst se tak jejich počet snížil. Tím se zvýšila míra predace hnízd bahňáků, kteří se stali alternativní kořistí.
„Dříve měli bahňáci jednou za několik let, kdy byli lumíci nejpočetnější v rámci svého populačního cyklu, až stoprocentní úspěšnost líhnutí snůšek a téměř žádnou predaci,“ uvádí zpráva.
Velké tajfuny a hurikány kvůli globálnímu oteplování v budoucnu posílí, tvrdí vědci
Číst článek
„Avšak výsledky studie ukazují, že současná Arktida naopak představuje rozsáhlou ekologickou past pro migrující bahňáky z perspektivy predace hnízd,“ dodává.
Problémem ptáků však podle vědců není jen vysoká míra predace, ale také ničení vhodných tahových zastávek, zejména přílivových zón. Především jde o východoasijskou tahovou cestu v Číně a Koreji.
„Ochrana těchto rychle mizejících stanovišť může podle mého názoru v současné době nejvíce podpořit celosvětové populace řady druhů bahňáků,“ dodal Kubelka.
Bahňáci zahrnují 245 druhů. Na českém území jich bylo v historii ornitologie zaznamenáno 52, většina z nich tudy jen táhne. V ČR hnízdí osm až 12 druhů, část jen velmi vzácně. K nejpočetnějším a nejznámějším zástupcům patří čejka chocholatá.
