Odkud se berou tuny dřeva na islandském pobřeží? Vědci z Mendelovy univerzity to přes léto zkoumají
Odkud pochází tuny bílých kmenů stromů, které jsou naplavené na březích Islandu? To letos v létě zkoumali vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Nedávno se vrátili s víc než stovkou dřevěných vzorků smrků, modřínů a borovic. Teď analyzují jejich letokruhy, aby odhalili stáří a původ dřeva. Chtějí tím hlavně přispět k lepšímu poznání toho, jak se mění chování mořských proudů na severní polokouli.
Šumění lesa. To je zvuk, který na Islandu jen tak neuslyšíte. Na ostrově totiž prakticky žádné lesy nerostou.
Přesto tam vyrazili výzkumníci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity. Zajímaly je totiž kmeny stromů naplavané na březích. Stovka očíslovaných vzorků dřeva teď voní v poličkách v brněnské kanceláři. Do rukou je bere dendrochronolog Michal Rybníček.
Likvidují Lesy ČR svým hospodařením motýly? Za jejich úbytek může sucho, hájí se státní podnik
Číst článek
„První typ vzorků jsou stromy, které byly přepravovány pomocí vorů. A z těchto vorů se ty kmeny mohly uvolňovat, nebo se vory rozvázaly. A potom máme druhý typ vzorků, a to jsou vzorky, které se do vody dostaly přirozenou cestou. Že došlo k podemletí břehu, a ty stromy většinou v nějaké deltě nějaké řeky spadly do vody. A my jsme si z těch kmenů vyřízli takový výsek, takový dortík, který tady budeme zkoumat,“ řekl Radiožurnálu.
Dřevo se z Islandu do Česka dostalo letadlem v kufrech výzkumníků. Záhadou zatím ale je, jak se kmeny dostaly na Island. Podle vědců i dřívějších výzkumů nejspíš z Ruska.
„Předpokládáme, že toto dřevo připlavalo ze Sibiře a mořskými, oceánskými proudy se vyplavilo na severovýchodním pobřeží Islandu,“ upřesil Rybníček.
Dlouhá pouť přes moře
Kmeny stromů překonaly vzdálenost několika tisíc kilometrů. Slaná mořská voda je jen zvenčí jakoby obarvila na bílo. Letokruhy zůstaly nepoškozené. Díky tomu vědec Tomáš Kolář vzorky dřeva po jejich vyleštění pozoruje dvěma okuláry stereolupy, která připomíná mikroskop.
„Pomocí pohybu toho měřícího stolu pod lupou zaznamenáváme šířku letokruhů. Ta je potom převáděna přímo do počítače a z toho jsou na obrazovce vidět tady ty křivky,“ ukazuje Kolář.
Soubor s nahranými křivkami a údaji pak výzkumníci odvezou na univerzitu v Cambridgi, aby mohli využít databázi svých britských kolegů.
Jak zabránit globálnímu oteplování? Geologové na Islandu nechávají oxid uhličitý ‚zkamenět‘
Číst článek
„Na Cambridge totiž mají asi 500 standardních chronologií napříč severní polokoulí. A my ty jednotlivé průměrné letokruhové křivky, které tady vytvoříme z těch našich vzorků, budeme porovnávat s těmito standardními chronologiemi. A se kterou to bude sedět nejvíc, tak tam se nám ukáže, odkud vlastně to dřevo pochází. Většinou to dřevo připlouvá právě ze Sibiře. Ale předchozí výzkumy ukázaly, že třeba v Grónsku, jinde na Islandu nebo na severu Norska se to dřevo mohlo připlavit v podstatě z celého severního Ruska,“ popisuje Kolář.
Po návštěvě Cambridge pak brněnští dendrochronologové předají své poznatky dalším vědcům. Aby díky nim rozklíčovali, jak se mění chování mořských proudů třeba v Severním ledovém oceánu například v závislosti na klimatické změně.
A nejen to, jak Kolář dodává: „Stejně tak nám to může říct nějakou informaci o těžbě a plavení dřeva v tehdejší době. Protože třeba v bývalém Sovětském svazu to bylo poměrně rozšířené, že dřevo těžili a plavili v tamních řekách.“
Michal Rybníček a Tomáš Kolář z Mendelovy univerzity předpokládají, že svůj výzkum završí na podzim.
