Ekologické zemědělství lidstvo nenasytí a zatěžuje životní prostředí, tvrdí rostlinný genetik
Pšenice představuje jednu ze základních plodin, na které závisí přežití lidstva. To ale může být riskantní, říkají hosté pořadu Souvislosti Plus. „Nejsou levné potraviny. Jejich cena se musí odrazit někde jinde, ať je to poškození životního prostředí nebo nízká mzda pěstitelů. Drahé potraviny mají tu správnou cenu,“ doplňuje Barbora Kebová z organizace Zachraň jídlo.
Ačkoliv se o člověku říká, že je všežravec a v případě jedince to může být pravda, z pohledu lidstva jsme se ale stali potravními specialisty.
Upozorňuje na to Jaroslav Doležel, rostlinný genetik z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd, díky jehož metodě byl rozluštěn genom pšenice:
„Záviset na několika málo plodinách může být riskantní. A to se vlastně stalo, protože asi ze dvou třetin získává lidstvo kalorie jenom ze čtyř druhů plodin – kukuřice, pšenice, rýže a sóji. Pšenice tak hraje naprosto klíčovou roli a bez ní nejsme schopni vůbec přežít.“
S rostoucí celosvětovou populací je tedy jasné, že roste také spotřeba základních plodin. Tu se daří vykrývat i díky šlechtitelství.
„Díky šlechtění nám neustále rostou výnosy – vychází to přibližně na jedno procento za rok. Samozřejmě globálně je to složitější, protože lidstvo přirůstá podstatně rychleji,“ upozorňuje Pavel Horčička, ředitel šlechtění ve společnosti Selgen.
Argentina jako první země na světě schválila geneticky modifikovou pšenici. Ekologové to kritizují
Číst článek
Původní odrůdy
Mezi částí populace mají šlechtěné odrůdy zemědělských plodin špatnou pověst. I proto se stále častěji v gastronomii prosazují původní druhy.
„Podpora těch starších odrůd nebo jiných druhů pšenice je čím dál vyšší. Lidé o to mají zájem, restaurace o to mají zájem. Takže myslím, že biodiverzita se rozšiřuje i v rámci gastronomie,“ komentuje dění u nás, ale hlavně ve světě Kebová, která je odbornicí na cirkulární ekonomiku a gastronomii.
S odmítáním šlechtění a adorováním původních odrůd zemědělských plodin ale nesouhlasí rostlinný genetik Jaroslav Doležel. Podle něj nejsou tyto odrůdy ekologické:
„Co já považuju za nejzásadnější, je, aby byl vůbec dostatek jídla a potravin. V Evropě to problém není. Takže my tady řešíme trošku problém preferencí zákazníků – jsme natolik bohatí a máme takovou úrodu, že si můžeme dovolit pěstovat odrůdy, které mají výnosy malé. Kdyby ale existovaly jenom tyto odrůdy, tak už lidstvo začne vymírat hladem. To takzvané ekologické zemědělství nemá šanci lidstvo nasytit. Ono dokonce představuje obrovskou zátěž pro životní prostředí.“
Šlechtění proti chorobám i suchu
To ovšem neznamená, že by původní druhy plodin pro nás nebyly důležité. Právě je totiž šlechtitelé používají k tomu, aby novým odrůdám vtiskli požadované vlastnosti.
„Stále se zvyšuje důraz na rezistentní šlechtění, to znamená na šlechtění k odolnosti k chorobám, škůdcům, ale i těm abiotickým stresům, jako je sucho, mráz, případně i velké bouře, aby pšenice nepolehaly,“ doplňuje Horčička.
Takto odolné druhy navíc mohou pozitivně přispět i k ochraně životního prostředí. „Rezistentní odrůdy nebudeme muset práškovat a sypat na ně různé chemie. A odrůdy, které budou umět lépe využívat hnojiva, budeme méně hnojit a méně tak znečišťovat vodu a životní prostředí,“ popisuje Doležel, v čem vidí budoucnost zemědělství.
Problém moderního světa ale není jen v množství produkce jedné ze čtyř základních plodin, ale také v efektivnosti jejího využití.
„Měly by se vyvíjet i naše stravovací návyky. Momentálně docela nadspotřebováváme a jsme hodně vybíraví. A hodně toho vyhodíme. Myslím si, že když to půjde ruku v ruce, tak i to ekologické zemědělství by mohlo uživit velkou část světa a mohli bychom být méně nároční na životní prostředí,“ věří Kebová.
Poslechněte si celou debatu Martiny Maškové a jejích hostů. Společně probrali také to, jak velkým problémem je plýtvání, případně kolik jídla by se ušetřilo po celém světě, kdybych každý z nás alespoň o trošku snížil spotřebu masa.
