Divočáci u Šumavy jsou radioaktivní. Podle nové teorie za to nemůže jen havárie v Černobylu
Divoká prasata v oblasti Šumavy jsou radioaktivní, to vědí vědci už poměrně dlouho. Radioaktivitu původně připisovali jen důsledkům havárie v jaderné elektrárně Černobyl z roku 1986. Nová studie divokých prasat v Bavorsku ale nyní přišla s tím, že důvody mohou být i jiné.
Kanci v bavorských lesích jsou podle závěrů vědců z univerzit v Hannoveru a Vídeňské Technické univerzity radioaktivní mnohem déle než od havárie v Černobylu. Vysoké hladiny radioaktivního cesia totiž vykazují zřejmě už od dob prvních jaderných testů, tedy zhruba od poloviny minulého století.
Autor nové studie Georg Steinhauser, radiochemik z Technické univerzity ve Vídni, uvedl, že jeho samotného velmi překvapilo, že jsou jaderné testy jako zdroj radioaktivní kontaminace stále aktuální.
Steinhauser a jeho kolegové zkoumali množství a původ cesia v divokých prasatech z jedenácti zalesněných oblastí v Bavorsku. Spolupracovali s německými myslivci a měřili hladinu cesia v mase kanců pomocí detektoru záření gama.
Z téměř 50 odebraných vzorků masa překračovalo 88 procent vzorků německé regulační limity pro radioaktivní cesium v potravinách.
Jelenka jako potrava
Radioaktivní cesium vzniká při výbuchu jaderných zbraní i při výrobě jaderné energie. V závislosti na zdroji se tento prvek vyskytuje v různých izotopických složeních, cesium-135 a cesium-137. Analýzou poměru těchto množství mohou vědci určit zdroj záření. A přesně tímto způsobem zjistili, že 10 až 68 procent kontaminace divokých prasat představují testy jaderných zbraní.
Jiná zvířata, třeba jeleni nebo srny, zvýšenou hladinu radioaktivního cesia tolik nevykazují. Divočáci do sebe látku dostávají zřejmě požíráním lanýžovité houby jelenky. Prasata tyto houby vyhrabávají ze země a jedí hlavně v zimě, kdy se nedostanou ke kukuřici a žaludům. To také nejspíš vysvětluje, proč je úroveň radioaktivity u divočáků v zimě vyšší.
Každý druhý divočák na Šumavě je radioaktivní. Zvířata si pochutnávají na houbách plných cesia
Číst článek
Houby absorbovaly cesium jak z havárie v Černobylu, tak už z jaderných testů v 50. a 60. letech. Prvek ale podle Steinhausera proniká do půdy velmi pomalu, někdy jen jeden milimetr za rok. Jelenky se běžně nacházejí v hloubce mezi 20 a 40 centimetry, a už absorbovaly to starší cesium z doby před šesti desetiletími.
Cesium z Černobylu se zřejmě ještě plně neintegrovalo nebo se teprve integruje v hloubce půdy, kde se houby nacházejí. Podle autorů studie by to mohlo znamenat, že se v následujících letech úroveň cesia v divočácích ještě zvýší.
U většiny divokých prasat v Německu překračuje radioaktivita limity, kterých mohou německé potraviny maximálně dosahovat. Podle Steinhausera se však lidé, včetně konzumentů divočáků, pravděpodobně nemají čeho obávat. Museli by totiž sníst „šílené množství masa“ kontaminovaného divočáka, aby je to mohlo ohrozit. Navíc maso divočáků, které je v Německu k dostání v obchodech a oficiální cestou, podléhá kontrole a testům.
Vysoké hladiny cesia vědci dlouhodobě zaznamenávají i v jiných částech Evropy, třeba i u českých divokých prasat, hlavně na Šumavě. Ale ani českým konzumentům kančího masa podle veterinární správy nehrozí významné nebezpečí, pokud ho nejedí pravidelně po dobu několika měsíců.
