Souvisí deštivé počasí s omezením letecké dopravy? ‚Nesmysl,‘ říkají hydrometeorologové
Přívalové deště a bouřky přinesly novou várku konspiračních teorií. Ty nejnovější tvrdí, že aktuální srážky souvisí s utlumením letecké dopravy, které nastalo po uzavření hranic kvůli šíření koronaviru. Co o tom soudí odborníci?
„Uznávám, že to asi bude náhoda, ale není pozoruhodné, že na cca dva měsíce se vypnou fabriky a přestanou létat letadla a v dlouhodobě vyprahlém Česku najednou skoro pořád prší?“ napsal v jednom z facebookových příspěvků uživatel vystupující pod jménem Tomm Kowacs.
Nebyl sám. Obdobných komentářů se na sociálních sítích vyrojily desítky.
Emise z letecké dopravy by kvůli koronaviru mohly klesnout o více než třetinu, říká studie
Číst článek
Oslovení meteorologové nabízejí jiný, odbornější pohled. Podle meteoroložky Markéty Augustinové z Českého hydrometeorologického ústavu se jedná o košatější problém. „Cirkulace vzduchu je komplexní záležitost a změny neproběhnou okamžitě. Když letadla přestala létat v březnu, není možné změny v ovzduší pozorovat hned v červnu,“ říká Augustinová.
Aby se změna způsobená absencí letadel na obloze projevila, musel by útlum trvat delší dobu. Přesto ale sama příliš nevěří, že by to zásadním způsobem ovlivnilo množství srážek. „Bylo by fajn, pokud by to tímto způsobem fungovalo. A lidé by omezili létání, aby nebylo sucho. Ale takto jednoduché to bohužel není,“ konstatuje Augustinová.
Že by letecká doprava ovlivňovala počasí, není přesvědčena ani hydrometeoroložka Martina Kimlová. „Z mého pohledu je to nesmysl. Neexistuje tam přímá úměra,“ říká.
Změny v atmosféře
Oslovení meteorologové se shodují, že letecká doprava nemá vliv ani na aktuální stav počasí. Nicméně o zcela nulovém efektu hovořit také nelze. Letadla totiž do atmosféry vypouští zplodiny, které klima dlouhodobě ovlivňují.
„Když se před třiceti lety rozšířila ozónová díra, přišlo se na to, že některé plyny, které vypouští letadla, mají vliv na ozón. Proto se letadlům zakázalo létat v té vrstvě, kde ozón mohou ovlivnit,“ říká pro server iROZHLAS.cz klimatoložka Miroslava Starostová. „Nicméně si myslím, že je to v našem měřítku tak minimální stopa, že nehraje zásadní roli,“ dodává.
Více srážek
Letadla sice počasí neovlivňují, přesto nelze popřít, že Česko svlažilo v posledních dnech více srážek. Ještě na začátku května přitom experti varovali, že Česko zasáhlo nejhorší sucho za posledních 500 let. Poté následovala série několika dešťů, které krajině výrazně pomohly. „Bylo dobře, že srážky byly postupné. Poměrně hodně srážek se vsáklo,“ komentuje hydrometeoroložka Martina Kimlová.
Nejhorší za 500 let. V Česku trpí suchem 80 procent území, deště pomohly jen povrchové vrstvě
Číst článek
Od minulého týdne na celém území České republiky pršelo prakticky nepřetržitě. Situace v některých místech gradovala o víkendu, kdy se rozvodnily některé řeky a potoky. „V minulém týdnu spadlo v České republice v průměru 49 mm srážek. Jedná se o 248 % průměrných srážek za stejné období v minulých letech,“ připomíná Kimlová.
„Nejvíce srážek spadlo od čtvrtka do neděle v oblastech severovýchodu Čech. Například na Frýdlantsku spadlo téměř 190 mm srážek za 72 hodin,“ upřesňuje.
Podle hydrometeoroložky v tuto chvíli už nemůžeme mluvit o hydrologickém suchu. Z dat Českého hydrometeorologického ústavu vyplývá, že toky jsou nadprůměrně naplněné.
Zemský povrch tak nyní suchem netrpí, podle hydrometeoroložky však to samé nelze říct o stavu podzemních vod. Jejich stav se totiž nezlepšuje stejně rychle. „Situace podzemních vod není jednoduchá a bude potřebovat více času na pozorování. Určitě došlo ke zlepšení, ale vyhodnocení ještě nemáme,“ popisuje Kimlová.
![](https://pbs.twimg.com/media/EbBgUH6WsAE24Yh.jpg)
Přinášíme pokračování ze včera. Za dalších 24h opět nejvíce napršelo v Jizerských horách (celkem zde za uplynulé 3 dny spadlo někde již přes 250 mm srážek). Beskydy tentokrát příliš nezaostávaly Obr. Předpokládaný úhrn srážek za 24h (do 21. 6. 8h) z modelu Aladin, běh 20 .6. 2020
10:46 – 21. 06. 2020