Zahrady a políčka místo pralesů. Amazonii lidé obdělávali už před deseti tisíci lety, zjistili vědci
Amazonský deštný prales jsou miliony kilometrů čtverečních lesů, které jsou domovem ohrožených druhů zvířat, a hlavně pro mnohé to je symbol panenské, člověkem nedotčené přírody. Mezinárodní vědecký tým ale dokázal, že obyvatelé pralesa obdělávali jeho úrodnou půdu už před deseti tisíci lety.
Pravěcí obyvatelé Amazonie pěstovali třeba maniok, tykve nebo kukuřici. Důkazy o pěstování těchto rostlin vědci našli na severu dnešní Bolívie. Obyvatelé tam vytvořili umělé lesní ostrovy, kde mohli hospodařit i v období vytrvalých dešťů, když okolní oblasti byly pod vodou. Pradávní obyvatelé pralesa se pravděpodobně živili taky batáty, arašídy a lovili ryby i větší býložravce.
Unikátní video. Ochránci přírody zachytili fotopastí výjimečnou scénu, kdy vlk připravil rysa o kořist
Číst článek
Vědci z univerzity ve švýcarském Bernu na to přišli zkoumáním takzvaných fytolitů, neboli zkamenělých rostlin. Jejich úlomky a částečky měly různé tvary podle druhu rostlin. Výzkumníci našli například fytolit ve tvaru srdce, který pochází z manioku. Jeho vzorek je starý přibližně 10 350 let a spolu s ním objevili taky zkameněliny ze slupky dýně nebo z kukuřice. Vědci tyto výsledky zveřejnili v odborném časopise Nature.
Vedoucí týmu Umberto Lombardo řekl, že to pro ně bylo překvapení. I oni si totiž dřív mysleli, že Amazonie patří mezi místa s nedotknutými lesy. Výsledky výzkumu nicméně ukazují, že oblast severní Bolívie je pátou oblastí, kde se objevily důkazy primitivního zemědělství.
Podobné kolébky farmaření vědci už dřív našli třeba v Číně, kde se začala pěstovat rýže, v oblasti Blízkého východu to byly zase obiloviny, ve Střední Americe kukuřice a v jihoamerických Andách se pěstovala quinoa, neboli merlík čilský.