Brazilci odlesňují Amazonii o třetinu rychleji než vloni. Vláda poprvé připustila, že jde o problém
Odlesňování Amazonie na území Brazílie se za poslední rok zvýšilo o 30 procent a bylo tak nejrychlejší za 11 let. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru. Ekologové viní z tohoto stavu brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, který podle nich k odlesňování přispívá svou politikou upřednostňování ekonomického rozvoje před ochranou životního prostředí a zlehčováním varovných statistik.
Národní ústav pro výzkum vesmíru v pondělí oznámil, že od srpna 2018 do letošního července zmizelo v brazilské Amazonii na 9800 kilometrů čtverečních lesa, což je o 30 procent více než o rok dříve. Tento údaj zahrnuje sedm měsíců, kdy stojí v čele krajně pravicový prezident Bolsonaro.
Brazílie čelí další přírodní katastrofě. Největší mokřad světa Pantanal devastují rozsáhlé požáry
Číst článek
Ministr životního prostředí jeho vlády Ricardo Salles proto prezidenta částečně hájil s tím, že k tomuto odlesnění přispěla politika předchozí vlády.
Salles nicméně nyní poprvé připustil, že situace je alarmující a že je třeba nová strategie v boji s nelegální těžaři a těmi, kdo ilegálně kácí a vypalují lesy v Amazonii kvůli získání půdy pro chov dobytka.
Salles proto také na středu svolal schůzku s guvernéry amazonských států, aby se o taktice s nimi poradil. Uvedl, že na stole jsou všechny možnosti, včetně nasazení armády.
Bez požárů
Nejnovější údaje nezahrnují další odlesnění Amazonie, které způsobily letošní lesní požáry. S těmi se Brazílie a některé další země, na jejichž území amazonský deštný prales leží, potýkala letos zejména v červenci a v srpnu. Podle srpnové statistiky ústavu se počet lesních požárů v Brazílii letos zvýšil oproti loňsku o 83 procent.
Brazilská vláda si v létě vysloužila širokou mezinárodní kritiku kvůli vlažnému přístupu k tomuto problému. Nejvýrazněji ji kritizoval francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož pak Bolsonaro obvinil z vměšování se do vnitřních záležitostí Brazílie a z koloniálního smýšlení. Kvůli neekologické politice Bolsonarovy vlády v létě oznámilo Německo, že omezí financování ekologických projektů v Amazonii.
‚Bolsonaro má na svých rukou krev domorodců.‘ Ilegální těžaři zabili v Brazílii ochránce pralesa
Číst článek
Bolsonaro pak německé kancléřce Angele Merkelové vzkázal, ať si peníze nechá a použije je na zalesňování své země. Po Německu oznámilo zastavení financování nových projektů v Amazonii i Norsko, které objem peněz omezilo už loni.
Maximum z roku 1995
Amazonský deštný prales leží ze 60 procent na území Brazílie a je označován za „zelené plíce“ planety. Hraje totiž významnou roli v pohlcování skleníkových plynů, jež přispívají ke změnám klimatu.
Odlesňování Amazonie v Brazílii dosáhlo maxima v roce 1995, kdy zmizelo na 29 000 kilometrů čtverečních lesa. Naopak nejnižší bylo od té doby v roce 2012, kdy zmizelo „jen“ na 4500 kilometrů čtverečních.
Tento pokles byl podle deníku El País způsoben opatřeními tehdejší levicové vlády prezidenta Luize Inácia Luly da Silva, která zákonem omezila rozlohu půdy využitelné v amazonských rezervacích pro zemědělství a zvýšila kontroly i pokuty za ekologické delikty.
