Před 100 lety vyrazil Masaryk z New Yorku do Prahy. Parníkem už plul jako prezident nového státu
20. listopadu je to přesně sto let od momentu, kdy se Tomáš Garrigue Masaryk naposledy loučil se Spojenými státy. Zemí, kde se předtím ženil, která ho zásadně ovlivnila a kde se v roce 1918 významně přičinil o vznik Československa, dal sbohem v New Yorku. Loď Carmania ho unášela přes Atlantik už coby čerstvě zvoleného prvního československého prezidenta.
Byly to pro Masaryka emotivní chvíle, ale nedával to na sobě znát. Když v dubnu 1918 do Ameriky připlouval, bylo to pod falešným jménem Thomas Marsden a v zásadě byl soukromou osobou.
O půl roku později kráčel v šedém svrchníku a měkkém klobouku z newyorského hotelu Vanderbilt do přístavu po boky dcery Olgy a za vojenských poct čestného oddílu námořníků už jako hlava státu, který v Americe pomohl stvořit. Ještě po letech na svůj odjezd Masaryk vzpomínal.
'Srdečné pozdravy americkému lidu'
„V listopadu roku 1918 jsem se plavil z New Yorku do Evropy už jmenovaný prezidentem Československé republiky. Bylo to naposledy, co jsem z paluby viděl sochu Svobody, siluetu New Yorku i americké břehy. Učil jsem se od Ameriky, protože mám tu zemi rád, vděčně zmiňuji pomoc Američanů za války. Když jsme se snažili zbavit pouta, které nás vázalo ke staré habsburské monarchii, byl jsem si vědom, že naše rozhodnutí nesmí být méně odhodlané než u zakladatelů americké svobody. Mé srdečné pozdravy americkému lidu,“ říkal Masaryk ve své anglicky pronášené řeči v únoru 1932.
O 14 let dříve se z Evropy přes Sibiř a Japonsko dostal až do Ameriky a odtud na lodi zpátky na rodný kontinent – na konci první světové války tedy zvládl cestu kolem celého světa.
‚Na googlu by byl pořád.‘ Masaryk se v USA o svém zvolení prezidentem dozvěděl až o dva dny později
Číst článek
„V první řadě, podle mého názoru, rád cestoval. Studie v Lipsku, ve Vídni a všude… to byl člověk, který nerad seděl na jednom místě. Taky rád poznával místa, do Ameriky jezdil nejenom kvůli rodině Garriguů, které hrálo velkou roli, ale jeho to zajímalo, on byl strašně zvědavý. Jednak byl zvědavý, jedna k i dobrodružný a to samozřejmě podporuje cestování, říká Radiožurnálu Charlotta Kotíková.
Žije právě v New Yorku, kde její pradědeček Masaryk přesně před sto lety naposledy stál na americké půdě. Svou velkou cestu zakončenou později před Vánoci 1918 triumfálním příjezdem po železnici přes jižní Čechy do Prahy zvládl v 68 letech, což jeho pravnučka přičítá také Masarykově střídmosti.
Diciplinovaný, cílevědomý
„Ví se o tom, že byl velice aktivní, a když si něco umanul, tak za tím šel. Naštěstí byl zdravý natolik, že si to mohl dovolit, nepil, nepřejídal se a byl velice disciplinovaný ve všech těchto otázkách a to to zdraví podporovalo,“ říkí Kotíková.
Dodává, že si Masaryk mohl takovou cestu v 68 letech dovolit, protože byl celý život řízený vůlí docílit politické změny: „Vytvoření státu nebo získání větší samostatnosti a svéprávnosti pro Čechy, Moravu a Slovensko. A když má člověk takový cíl, který přesahuje fyzické potřeby, tak je potom vše podřízeno tomuto snu a udržujete se v takové pozici a rovině, abyste tohoto mohl docílit,“ vypráví o svém slavném předkovi Charlotta Kotíková.
TGM v Americe
Vydejte se s námi po 100 letech Amerikou po stopách T. G. Masaryka. Připlul v dubnu 1918 do Vancouveru s britským pasem a pod konspiračním jménem Thomas Marsden, v listopadu odplouval z New Yorku už jako první prezident naší země. Zpravodaj ČRo v USA Jan Kaliba vás v reportážní rekonstrukci Masarykova putování zavede na klíčová místa jeho působení, kterým se zásadně podílel na vzniku samostatného Československa.“