Prapor 'Pravda vítězí' předal v Buzuluku komunisty zavražděný Píka. Svobodova jednotka žila z odkazu legionářů
Před 75 lety v uralském Buzuluku vznikl pod velením tehdejšího podplukovníka Ludvíka Svobody 1. československý samostatný polní prapor. Stal se základem tzv. Svobodovy armády, která v roce 1944 z východu osvobozovala Československo.
1. samostatný československý polní pluk se začal formovat už v zimě 1942. Na Urale v té době panoval třeskutý mráz, zkrátka zimní realita městečka Buzuluk, tvořeného nízkými dřevěnými domy. Než se českoslovenští vojáci do Buzuluku dostali, prodělali strastiplnou cestu. Jádro tvořili Češi a Slováci, kteří se po okupaci Československa uchýlili do Polska.
Tam je zastihlo 1. září a začátek druhé světové války, připomíná vojenský historik Stanislav Balík: „V tomto okamžiku, vojáci, kterým se nepodařilo dostat na západ, uvízli v takové pasti. Ludvík Svoboda byl v jejich čele a pod jeho vedením se vydali na východ.“
17. září na základě paktu Molotov-Ribbentrop sovětská armáda překročila polské hranice a československé vojáky internovala. „Byli spíše schováni před zraky Němců, aby se o nich příliš nevědělo. Čekalo se na to, co se bude dít později,“ vysvětluje Balík.
Napadení SSSR
Situace se změnila poté, co Hitler 22. června 1941 bez vyhlášení války napadl Sovětský svaz. „A v tento okamžik naši vojáci vytváří jakési jádro nové jednotky. Tím začíná slavná kapitola, protože Ludvík Svoboda formuje naší jednotku, která se nacházela na území Sovětského svazu,“ tvrdí.
„Na začátku to bylo tisíc vojáků, byl to první samostatný československý prapor, který se tady zformoval. Už v té době začala heroická cesta a sláva v tom smyslu, že tito naši vojáci se měli stát zárodkem budoucí velké armády.“
Stanislav Balík (vojenský historik)
K legionářům se postupně přidávali další českoslovenští občané, kteří se tak či onak ocitli v Sovětském svazu, dodává vojenský historik. „Byli to příslušníci všech národů Československa, kteří byli mnohdy i v internačních táborech a v gulazích, ale byli propuštěni a zařazování do naší jednotky, která se formovala v Buzuluku, kde procházela výcvikem. Vše se připravovalo na to, aby mohla být nasazena do bojů.“
Prapor s nápisem „Pravda vítězí“ předal podplukovníkovi Ludvíkovu Svobodovi tehdejší velitel československé vojenské mise generál Helidor Píka, tehdy ještě plukovník, zavražděný komunistickým režimem v roce 1949. Byl to on, kdo jednotku v Buzuluku formoval společně se Svobodou.
První bitvou, které se naši vojáci zúčastnili, bylo Sokolovo v březnu 1943. „To odhodlání k boji bylo, protože tato jednotka žila z odkazu našich legionářů,“ říká Balík. Po Sokolovu pomohli českoslovenští vojáci osvobodit Kyjev a po tříměsíčních vyčerpávajících bojích na Dukle vstoupili na území své vlasti.
