Po sjezdu v roce 1929 z komunistické strany odešly tisíce členů. Mimo jiné komunisty opustilo 12 poslanců a 14 senátorů. Členství v KSČ ukončili taky spisovatelé Jaroslav Seifert, Ivan Olbracht nebo Marie Majerová. KSČ ve volbách v roce 1929 taky ztratila skoro 200 tisíc voličů.

Komunisté sice ve volbách kvůli změnám ve vedení strany oslabili, jak ale upozorňuje historik a dokumentarista Adam Drda, konec 20. let poznamenala velká hospodářská krize, což KSČ paradoxně pomohlo. Strana se totiž začala orientovat na nezaměstnané dělníky, kterých tehdy byly stovky tisíc. „Šlo o to, že se komunisté po ztrátě vlivu mezi organizovanými dělníky začali zaměřovat na nezaměstnané a na takzvaný lumpenproletariát,“ vysvětluje úspěch komunistů historik.

Klement Gottwald se tehdy podle Drdy ani nesnažil tajit, že plní rozkazy ze Sovětského svazu. „Právě v roce 1929 vystoupil v parlamentu se svým slavným prohlášením, v kterém řekl, že naším nejvyšším štábem je skutečně Moskva,“ říká Drda. Tehdy zaznělo slavné prohlášení, že se „od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutit krky“.

Nekritický obdiv

Drda doplnil, že Gottwald se Stalinem spolupracoval kvůli svému kariérismu i proto, že ho obdivoval. To Gottwaldovi vydrželo prakticky až do smrti.

Gottwald k sovětskému diktátorovi nekriticky vzhlížel. Zároveň ale v roce 1929 pochopil, že když s ním bude loajálně spolupracovat, mohl by se dostat do vysokých politických funkcí. Stalin Sovětskému svazu vládl přes 30 let. Jeho vláda byla typická popravami názorových odpůrců i terorem vůči civilnímu obyvatelstvu.

Až do rozpadu první republiky komunisté v Československu zásadnější moc nezískali. Během druhé světové války se ale jejich vliv po válečných úspěších Sovětského svazu výrazně zvýšil. V roce 1946 KSČ vyhrála volby a při puči v roce 1948 získala v Československu veškerou moc, kterou si udržela až do roku 1989.

sva, gak Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít