České korunovační žezlo a jablko nejsou původní. Za zdobnější říšské klenoty je vyměnili Habsburkové
Když se vystavují české korunovační klenoty, málokdo si uvědomí, že žezlo a jablko, které vidí, se sice po staletí v Česku používaly. Ale z Čech nepochází. Původní české klenoty jsou uložené ve Vídni a používali je rakouští arcivévodové. A klenoty, které dnes považujeme za české, sloužili původně rodu Habsburků ve Svaté říši římské.
Původní české žezlo a jablko byly vyrobené z pozlaceného stříbra a vznikly patrně už ve 14. století, tedy v období gotiky.
„Záměna za říšské klenoty nastala v 17. století,“ vysvětluje ředitel odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky Petr Kroupa.
Císař Ferdinand I. si nechal vyrobit říšské jablko a žezlo v roce 1533. To jsou ty klenoty, které jsou dnes považovány za české korunovační klenoty.
„Jsou to nádherné předměty, renesančí, velmi cenné. Ale s českými zeměmi nemají původně nic společného, byly habsburské,“ zdůrazňuje Kroupa.
V roce 1627 se Habsburkové stali dědičnými českými krály, zároveň byli také císaři Svaté říše římské. Poprvé spojil českou korunovační klenoty a říšské žezlo s jablkem Karel VI., otec Marie Terezie.
„Zdá se, že sáhl do své skříně a vytáhl, co tam měl nejhezčí. Tedy říšské jablko a žezlo. K tomu si vzal královský plášť a svatováclavskou korunu. S tím přijel do Prahy,“ vrací se do roku historik Kroupa.
Svatováclavskou korunu přivezl do Čech v roce 1791 jeho Karlův vnuk, císař Leopold. „Pak už tu klenoty zůstaly,“ doplňuje Kroupa.
Cesta českého jablka a žezla
České gotické jablko a žezlo mířily druhým směrem. Na počátku jejich cesty do Rakouska byl zeť Karla IV., Rudolf IV. Habsburský.
3:21
Svatováclavskou korunu obestírá podle legendy temná kletba. Podlehl jí i Reinhard Heydrich?
Číst článek
„Byl to vévoda a začal sám sebe označovat jako arcivévoda. Karel IV. se na to díval poměrně shovívavě, ale neuznával to. Nicméně od 14. století si rakouští vévodové říkají arcivévodové,“ přibližuje Kroupa z Kanceláře prezidenta republiky.
Arcivévodskou korunu dal roku 1616 zhotovit tehdejší tyrolský místodržící Maximilián III.
„A protože do Čech se vozily ty dražší věci, tak ty levnější, tedy české jablko a žezlo, byly určeny jako arcivévodské. A tak od 17. století začali rakouští arcivévodové používat původně české jablko a žezlo. Zatímco králové-Habsburkové používali klenoty říšské a k tomu českou korunu,“ dodává Kroupa.
Dnes jsou české korunovační klenoty nejstřeženějším pokladem v Česku.
