„Ten pocit se dá těžko popsat. Korunovačních klenotů se vždycky dotýkáme s tím největším respektem a největší opatrností, zejména koruny,“ popisuje Petr Chotěbor z odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky.

Odborníci se sklánějí nad svatováclavskou korunou a přemýšlejí, jakým způsobem mohl být do křížku uložen trn z Kristovy koruny. Používají k tomu třeba i přístroj, který vypadá jako světelný dalekohled.

„Jde o speciální gemologický dalekohled, který umožňuje pozorovat věc z 80 centimetrů, ale vidíte ji, jako kdybyste ji pozorovala pod lupou,“ vysvětluje restaurátor a zlatník Andrej Šumbera. Za chvíli přijde fotograf, který udělá makrofotografie, zkoumání dalekohledem slouží k tomu, aby věděl, jak správně nasměrovat objektiv.

Význam nasvícení

Svatováclavská koruna není vidět, protože je ukryta za speciální zástěnou pro fotografování. „Říkáme tomu ‚fotolab‘, který nám umožňuje dokonalé plošné nasvětlení předmětu,“ vysvětluje Petr Měchura z odboru památkové péče.

„Focení má pomoci dokumentovat stav koruny, zejména různých defektů a deformací, způsobů spojů i různých změn, kterými prošla v minulosti.“

Zástěna vypadá jako bílý stan, vpředu je na stativu fotoaparát a fotograf chodí kolem, dolaďuje nasvětlení, jelikož je světelných zdrojů celá řada. „Jako zkušený fotograf potřebuje vyladit úroveň osvětlení pro práci, kterou je třeba vykonat, tedy pro detailní studii předmětu,“ říká Měchura.

Na náhledovém displeji je možné vidět křížek. „Když chceme, aby vyniklo zlato, je třeba nastavit světla a látky tak, aby to bylo nasvíceno stejnoměrně. Bodová světla poté dávají důraz na jednotlivé kameny,“ vysvětluje fotograf Jan Gloc.

Focení svatováclavské koruny skončilo až nad ránem, tak aby si korunovační klenoty mohli v devět hodin přijít prohlédnout první návštěvníci.

Eva Kézrová, har Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít