Čornej: Žižka je velká a rozporuplná postava. Nemáme v českých dějinách úspěšnějšího válečníka
Poprvé od konce 30leté války se do Prahy vrátil ze Švédska údajný meč husitského vojevůdce Jana Žižky. Lidé si ho mohou prohlédnout v sobotu a neděli v Betlémské kapli. Výstava je součástí oslav 600. výročí Žižkovy smrti, které připadá na pátek. „Je to velká postava, samozřejmě poněkud rozporuplná, takže už to samo o sobě budí zájem,“ říká pro Radiožurnál historik Petr Čornej, autor monografie Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka.
Začnu tím Žižkovým mečem. Jak víme, že mu skutečně patřil a jak se ocitl na 400 let ve Švédsku, kde je teď v královských sbírkách?
Nevíme, zda Žižkovi patřil. A myslím si, že mu nikdy nenáležel. Do Švédska se dostal za třicetileté války, na jejím sklonku, kdy si Švédové vzali velkou část rudolfinských sbírek z Pražského hradu. A ten meč se zřejmě nacházel v kabinetu kuriozit. Byl to generál Wrangel, který ho do Švédska přivezl.
Poslechněte si rozhovor s historikem Petrem Čornejem, autorem monografie Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka
V pražské Betlémské kapli bude během páteční bohoslužby vystavena i takzvaná čáslavská kalva, tedy horní část lebky připisovaná Janu Žižkovi. Můžete popsat, jak se postupovalo při rekonstrukci jeho podoby a nakolik to podle vás odpovídá tomu, jak opravdu Žižka vypadal?
Byl jsem kontaktován v začátcích výzkumu, potom už si to prováděl Archeologický ústav Akademie věd a Ústav jaderné fyziky v Řeži ve spolupráci s brazilskými a italskými odborníky.
Docházelo k tomu, že se určilo stáří kalvy. Podle radiokarbonové metody pochází z let 1375 až 1425, takže opravdu mohla náležet Janu Žižkovi. Ale stoprocentní jistotu, že mu opravdu náležela, nikdy mít nebudeme.
Pokud jde o rekonstrukce Žižkovy podoby, tak ty už podnikl 80. letech profesor Emanuel Vlček, který kalvu zkoumal. A došel ke zcela jinému vzhledu než dnešní rekonstrukce, která má takový idealizovaný přídech, protože Žižka tam vypadá poněkud jako figurka z táborského městského znaku, kde byl zobrazen v roce 1515 či 1516, eventuálně v rekonstrukcích malířů konce 19. století.
Žižka byl zpodobněn mnohokrát, dokonce i ve filmech. Máte nějaké dílo, kde byste řekl, že tam si je Žižka opravdu nejpodobnější?
To samozřejmě říci nemohu. Dostávám často tuto otázku a musím říci, že každá podoba Žižky odráží jeho hodnocení, ať pozitivní, nebo negativní.
Žižka zemřel ve středu
Jak je to s určením skutečné doby a místa Žižkovy smrti?
Žižka zemřel zcela prokazatelně ve středu 11. října 1424 při obléhání Přibyslavi. Nikoli však na místě, kde stojí Žižkova mohyla - to jest u vsi Žižkovo Pole, dříve Šenfeld, protože to nedává smysl, to místo je vzdálené zhruba tři kilometry od Přibyslavi.
Vojenský tábor musel být blíže, buď na západě nebo severozápadě města. Kronikářské zprávy uvádějí, že Žižka zemřel v drahách, což je široký pojem, protože to bylo buď ladem ležící pole nebo cesta. Obojí je samozřejmě možné.
Audiokniha Petr Čornej: Jan Žižka. Život a doba husitského válečníka od lapkovských let po velká vítězství
Číst článek
Popsal jste, jak se během staletí vyvíjelo vnímání Jana Žižky. Ve zkratce, jestli to byl spíš padouch nebo hrdina. A zaznamenal jste, že ten zásadní obrat v 19. století k tomu vidět ho jako pokrokovou historickou osobnost nevznikl mezi českými obrozenci, ale mezi liberálně smýšlejícími českými Němci. Jak to?
Bylo to dříve mezi liberálně smýšlejícími českými Němci. Bylo to už ve 30., 40. letech 19. století. Tehdy i němečtí intelektuálové žijící na českém území byli fascinováni částečně ideály pokroku, svobody a demokracie, které se šířily v sousedních německých oblastech. A husity s Žižkou si vytipovali jako své ideové předchůdce.
Dá se dnes jednoznačně říct, že se Žižka zasloužil, řekněme, o českou státnost?
Nevím, jestli o českou státnost, ale zcela určitě o to, že husitství přežilo, protože právě jeho dvě vítězství nad Zikmundovými křižáky v roce 1420 a 1422 rozhodla o tom, že Zikmund už proti husitům neintervenoval, a husité pak v následujících zhruba 13 nebo 14 letech dosáhli toho, že s nimi vrcholné církevní orgány jednaly o možné dohodě a kompromisním programu.
Velká, rozporuplná postava
Čím podle vás budí Jan Žižka zájem dnes po 600 letech?
Myslím, že je to velká postava, samozřejmě jako každá velká postava poněkud rozporuplná, takže už to samo o sobě budí zájem. A pochopitelně nemáme v českých dějinách většího a úspěšnějšího válečníka, než byl on.
Uplynulo 600 let od smrti Žižky. Vědci vytvořili digitální model jeho obličeje díky ostatku lebky
Číst článek
Co vy sám, velký odborník na Jana Žižku, o něm ještě nevíte a chtěl byste vědět?
Chtěl bych třeba vědět, jestli měl Žižka potomky, respektive vnuky, protože u nás žije řada Žižků a někteří odvozují původ od husitského válečníka. Ale já se obávám, že to je nedohledatelné.
Pokud máme kalvu, která mu údajně patřila, nedá se to dělat skrz DNA?
Nedá, protože se nezachovaly žádné kosti, takže z toho nelze nic vyvozovat. Chybí srovnávací materiál.
