75 let od jmenování Berana arcibiskupem pražským. Hrdinovi druhé světové války návrat do vlasti nedovolili
Věznili ho nacisté i komunisté, přesto nikdy neustoupil ze svých názorů a nepřestal milovat svou vlast. Morální kvality Josefa Berana ocenil po druhé světové válce i Vatikán. Před 75 lety jmenoval papež Pius XII. plzeňského rodáka arcibiskupem pražským.
Ke konci roku 1946 slavili lidé po celé zemi. Josef Beran, hrdina druhé světové války, kterého nacisté věznili v koncentračním táboře Dachau, se stal hlavou katolické církve v Československu. O slavnostním obřadu informoval také Československý rozhlas.
„Nejdůstojnější pán monsignore teologie doktor Josef Beran ujme se dnes při slavnostním biskupském svěcení staroslavného stolce svatého Vojtěcha,“ znělo na vlnách rozhlasu.
„Vatikán si byl vědom významu Josefa Berana. Proto ho také jmenoval na tak důležitý biskupský post. Právě z toho důvodu, že měl za sebou hrdinství z doby nacistické okupace, věznění v koncentračních táborech. Takže se vracel s aureolou člověka, který byl jasným bojovníkem proti nacismu,“ vysvětluje historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd.
Už o dva roky později ale musel Josef Beran čelit další totalitě - tentokrát komunistické. Někdejší předseda vlády a pozdější prezident Klement Gottwald měl podle Šebka k Beranovi zvláštní vztah.
„I on sám ocenil už jako předseda vlády to jmenování Berana arcibiskupem, ale současně to byl člověk, který hájil ty komunistické principy náboženské politiky,“ říká Šebek.
Mše Te Deum
Poté, co se stal prezidentem, požádal Gottwald arcibiskupa Berana, aby u příležitosti inaugurace sloužil ve svatovítské katedrále mši Te Deum. „To kritizovali jak komunisté, tak představitelé církve. Josef Beran pak vydal prohlášení, ve kterém vysvětlil, že požehnání neodpírá nikomu, kdo o něj požádá,“ pokračuje historik Jaroslav Šebek.
„Ale současně jasně řekl, že se vůbec nic nemění na tom, že on velmi tvrdě oponuje té komunistické církevní politice, že to neznamená souhlas s tím, co bude dělat Gottwald nebo co dělali komunisté po převratu,“ přibližuje historik.
Jednosměrné povolení
Rok na to - v červnu 1949 - Státní bezpečnost Berana bez soudu internovala. V internaci zůstal až do začátku roku 1965, kdy ho papež jmenoval kardinálem a komunisté mu schválili odlet do Říma. Až těsně před odjezdem se dozvěděl, že už se nebude smět vrátit.
2:17
‚Obrali je a zavezli do lesa.‘ Před 70 lety komunisté zahájili akci Kulak
Číst článek
„Ptali se mě, jak dlouho chci zůstat v Římě. Výslovně jsem řekl tři týdny. Přisvědčili. Odpoledne jsem se dozvěděl, že jsem dostal povolení jet do Říma s podmínkou, že už se vůbec nevrátím,“ vzpomínal později Beran ve Vatikánském rozhlasu.
„Bylo to strašně těžké rozhodnutí. A bylo to rozhodnutí člověka, který měl mimořádně rád svou vlast a vlastně za ní také trpěl v době nacismu i v době komunismu,“ upozorňuje historik Šebek.
Do vlasti byly ostatky Josefa Berana převezeny až téměř 50 let po kardinálově smrti. 20. dubna 2018 je přepravilo letadlo z Vatikánu do Prahy, kde zazněla uvítací píseň Čechy krásné, Čechy mé. Stejná jako když se v roce 1945 vracel z koncentračního tábora. Josef Beran je pohřbený v katedrále svatého Víta na Pražském hradě.
