Nezničitelná lyžařka Anja Pärsonová
Zlatou medaili v superkombinaci vybojovala Němka Maria Rieschová, ale neméně se radovala i Švédka Anja Pärsonová. Ta den před závodem v superkombinaci přišla při sjezdu o medaili po hrozivém pádu, kterému předcházel šedesátimetrový let vzduchem. O několik hodin později se ale ze stejného srázu pustila znovu a odměnou je jí bronzová medaile.
Kanadský deník Globe and Mail zveřejnil výsledky výzkumu psychologů, podle kterých se sportovec na třetí pozici paradoxně raduje z bronzové medaile více než druhý v pořadí ze stříbra. U něho prý funguje takzvaný „co kdyby“ efekt, tedy jakési zklamání, že vítězství bylo tak blízko.
Oproti tomu třetí místo údajně vzbuzuje libý pocit, že na dotyčného medaile vůbec zbyla. Po ženské superkombinaci by ale psychologové tenhle nepoměr mezi dosaženým výsledkem a mírou uspokojení hledali marně.
Američanka Julia Mancusová byla během dvou dní už podruhé stříbrná, ale v cíli se radovala jako malé dítě. Ležela na sněhu a kopala nohama, na kterých ještě měla upevněné lyže.
„Slalom je prostě divoká jízda. Proto to dovádění. Taky jsem si vzala jinou helmu, jestli jste si všimli. Tu mám na freestyle a culík mi z ní kouká ven a jen tak volně plandá. Prostě jsem si na trati zatančila,“ svěřila se Julia Mancusová.
Medailový návrat na svah
Radost Němky Rieschové coby olympijské vítězky byla pochopitelná a bronzová Švédka Anja Pärsonová byla snad ze všech nejšťastnější. Aby ne!
Ve středu skončila při sjezdu v kotrmelcích a byla ráda, že nikoli v nemocnici. A o necelých 24 hodin později se už chystala znovu na trať, která ji málem stála zdraví.
„Ráno jsem se odhodlala, že to zkusím a postavím se tam. Všechny modřiny kromě té na lýtku byly snesitelné a na lýtko jsem si dala speciální bandáž. Dalším problémem byl ale stres. Pokusila jsem se ho zvládnout a naštěstí jsem měla tak vysoké číslo, že jsem si mohla trať dobře prostudovat,“ konstatovala Anja Pärsonová.
Švédka také vysvětlila, k čemu jí podrobná prohlídka trati pomohla. „Věděla jsem, že když zvládnu první skok, tak dojedu do cíle. Jak jsem byla z toho všeho nervózní, snažila jsem se na startu co nejvíc naštvat. A fungovalo to.“
Co ale příliš nefungovalo, byl noční odpočinek. Spánek Anja Pärsonová vskutku neměla lehký a nemohly za to jenom noční můry.
„Je úplně jedno, na kterém boku spím. Největší modřinu mám na zadku. Na pravé půlce. A na levém lýtku mám pro změnu vnitřní krvácení. No, nevypadám moc krásně. Ale normálně se nemaluju, tak jsem docela pyšná, že mám teď tak pěkné nalíčení. Můžu vám ho ukázat, ale tady asi ne,“ nabízela novinářům jinak spokojená Pärsonová.
Osmadvacetiletá Švédka ziskem šesté olympijské medaile vyrovnala rekord ženského alpského lyžování, který teď drží spolu s Chorvatkou Janicou Kostelićovou.
