K návratům po zraněních mě motivují i zprávy od fanoušků z celého světa, tvrdí Rosický
První oficiální trénink fotbalové reprezentace před mistrovstvím Evropy se kvůli lijáku nad pražským Strahovem změnil v dovádění ve vodní lázni. Ve zdraví ho zvládl i kapitán týmu, který v sobě v 35 letech stále umí najít motivaci vracet se po dlouhých zraněních. Tentokrát k tomu Tomáši Rosickému pomohl i válečný příběh jednoho z jeho obdivovatelů.
Rosického smích, to je v poslední době vzácná komodita. Euro se blížilo a záložník Arsenalu žil bez fotbalu a v nejistotě, protože ho znovu zradilo vlastní tělo. A když se v lednu vyhrabal z dlouhého zranění kolena, poškodil si pro změnu stehenní sval. Pro křehkého Čecha situace typická, ale rok od roku hůř a hůř stravitelná.
„Vracet se z těchto patálií, tak to vám vezme víc sil než se jenom udržovat. Tyhle návraty mi vždycky neskutečně vadily, ale věděl jsem, že se chci vrátit, takže jsem to musel podstoupit a obětovat pro to všechno. Ta cesta je hrozná a já jsem jí bohužel musel projít několikrát. Tak to ale je – jestli chceš hrát, tak když spadneš na zadek, tak musíš vstát. Jinak to nejde,“ říká reprezentační záložník.
A tak Tomáš Rosický znovu fotbalově vstává a nedělá to jen kvůli sobě.
„Začal jsem dostávat zprávy od lidí z celého světa, že je ten můj příběh obrovskou inspirací pro ostatní. Už jsem vlastně nekopal jenom za sebe.“
„Od jednoho chlapce z táborů v Sýrii, nebo odněkud, jsem dostal zprávu, že mě chce ještě jednou vidět hrát a že je to poslední, co má ze života. To už jsou příběhy, které přesahují rámec a jsou to extrémy, ale samozřejmě se vás to dotkne. Aspoň je vidět, jaký neuvěřitelný dosah má fotbal na lidi, a jak se ovlivňuje. I to byl jeden z impulsů, kdy jsem věděl, že to takhle nesmí skončit,“ prohlásil Rosický.
Vypadá to, že neskončí a že pokračování fotbalového života českého kapitána by mohlo přijít ještě v téhle sezóně. Takže pokud z našich přímých přenosů uslyšíte, že na mistrovství Evropy řídí českou zálohu Tomáš Rosický, vzpomeňte si na jeho malého fanouška z uprchlického tábora.
Tou dobou možná na chvíli zapomene na válku a své životní trápení a bude si užívat další návrat a málem už zapomenuté fotbalové kousky svého idolu.
