Český hokej? Neznáme, říkají Japonci v Naganu
Čeští fotbalisté odletěli z Japonska bez fanfár, ve dvou bezbrankových zápasech herně nestačili na domácí Japonce ani na výběr peruánské ligy. Jenže zatímco doma je žádná chvála nečeká, Japonci si jejich účast na Kirin Cupu v těžké době po přírodních neštěstích budou pamatovat. Na rozdíl od českého vystoupení na turnaji, na který si v naší zemi po letech vzpomene i ten, koho sport jinak vůbec nezajímá. Při svém pobytu s českou fotbalovou reprezentací v prefektuře Nagano se o relativitě jednoho hokejového úspěchu přesvědčil Jan Kaliba.
"Konec zápasu a máme zlatou olympijskou medaili!" Po vítězství českých hokejistů v takzvaném turnaji století s účastí hvězd NHL se tahle slova v únoru 1998 linula k posluchačům Radiožurnálu z haly Big Hat, do které se dnes nedostane ani myš. Pokud se zrovna v Naganu nekoná kongres či koncert, zůstávají brány obří budovy zapečetěné. Hokej se v ní dávno nehraje, v jejím okolí se drolí dlažba a po připomínce českého triumfu ani památky.
Taxikář, který má u haly stanoviště si vzpomíná, že se v ní kdysi hokej hrál, ale kvizová otázka na vítěze slavného turnaje se zdá být cestou k olympijskému muzeu příliš těžkou. Lépe na tom kupodivu není ani průvodkyně muzeem Ayato, která kvůli české návštěvě otevírá expozici v prostorách bývalé rychlobruslařské arény o hodinu dříve.
"Promiňte, o hokeji nic nevím, žádného hráče neznám a Češi k nám do muzea nechodí," souká ze sebe s provinilým výrazem mladá dáma a zmínka o tom, že Národní divadlo v neznámé daleké zemi dokonce uvedlo operu pojmenovanou po jejím rodném městě, ji naprosto šokuje.
Ayato se na znamení díků klaní a je k nezastavení. Procházím muzeem, ale o české hokejové artefakty nezavadím. Televizní smyčka z her v Naganu záběry z hokejového turnaje nenabízí a až v zadním rohu poslední místnosti objevuji fotografii s Jaroslavem Špačkem a Dominikem Haškem, kterému zakrývá hlavu model akrobatického lyžaře. Ještě registruji fotku Jaromíra Jágra a to je všechno. Poslední pokus o vzpomínku na hokejový turnaj podnikám v informačním centru na nádraží.
"Ne, hokej mi nic neříká. Kdo vyhrál olympijský turnaj? To si nepamatuju...Vy si to pamatujete? Já ne, omlouvám se," dozvídám se na nádraží.
Sedám do vlaku a odjíždím z poutního místa českého sportu s vědomím, že když se v Česku řekne název města kdesi v japonských horách, každý si okamžitě vybaví největší úspěch českého hokeje. Ale obráceně to jaksi nefunguje. V samotném Naganu zmíníte olympijské hry, ale vzpomínka na české hokejisty se vám ozvěnou rozhodně nevrátí.
