Čtvrtkař Holuša je i přes nepovedené OH se sezonou nadmíru spokojený
Osmistovkař Jakubu Holušovi má za sebou životní sezónu. Své první velké medaile se dočkal na halovém mistrovství světa v Istanbulu, kde skončil druhý. Jenže pak přišla dvě zklamání. Nejdřív ho na evropském šampionátu v Helsinkách dělilo 16 setin od bronzu a pak ta zmíněná olympiáda. Na ní ani nepostoupil z rozběhu.
„Olympiáda ten letošek trochu kazí. Ovšem medaile je medaile, takže celý rok musím hodnotit jako můj nejlepší v kariéře, zatím,“ říká 24letý půlkař.
Jakuba Holušu ovšem naštěstí podobná zaváhání nesrážejí, ale motivují. Podobně jako když mu před dvěma lety chybělo k medaili z mistrovství Evropy pro změnu 23 setin sekundy.
„Spíš mě to dál nakopává, protože vím, že medaili můžu udělat. Není to jen o výkonnosti, ale také taktice. Vím, že třeba na příštím šampionátu poběžím takticky lépe a medaili zase urvu.“
A pokud to talentovanému běžci v nejbližší době skutečně vyjde, nejspíš to bude na jeho současné osmisetmetrové trati. „Minimálně dva tři roky bych to chtěl ještě běhat, ale uvidíme, jak to půjde. Postupně bych rád přešel na1500 metrů, ale nevím kdy to bude.“
O mílařské trati nemluví Jakub Holuša náhodou, protože tu už si ve své kariéře také vyzkoušel. Ale začínal ještě s úplně jinou - tříkilometrovou s překážkami. Jejího opuštění ale vůbec nelituje.
„Nebylo jakoby kam jít. Nebyla tam vidina, že bych v budoucnu získal nějakou medaili, protože na to nejsem stavěný. Proto jsem se rozhodl disciplínu změnit. Myslím, že jsem udělal dobře, ale neříkám, že až budu starší, že se přes patnáctistovku ke steeplu vrátím. To se všechno uvidí. Jestli budu zdraví, jak mi to půjde a takhle.“
Ale od budoucnosti ještě pořád hodně vzdálené k té velmi blízké. V příštím roce čeká atlety halové mistrovství Evropy a světový šampionát pod otevřeným nebem. A navázat na životní sezónu nebude jednoduché.
„Bude těžké na ni navázat. V mé disciplíně je totiž v Evropě i ve světě obrovská konkurence. Bude to hodně těžké. Je to ale jenom další pro trénink. Chci nějakou medaili zase udělat. Není to nemožné, ale musím na sobě pracovat a makat dál.“