Byl to výjimečný okamžik. Vyhrát velkou trofej 17. listopadu, kdy lidé v Česku slaví Den boje za svobodu, a mít při tom ještě šanci zmínit v projevu vedle stojící ženu, která kdysi utekla před komunistickým režimem z někdejšího Československa.

„Přestože pak nebyla v Česku a byla strašně daleko od svých rodičů a od všech nejbližších, tak se s tím dokázala vypořádat a stala se z ní úžasná legenda a i úžasný člověk. Hrozně si jí za to vážím. A reakce, když jsem se na ni podívala a řekla jsem, že pro ni mám důležitou zprávu, na Martině už bylo vidět, že ví, kam tím mířím, a byla naměkko,“ přiznávala Barbora Krejčíková na Radiožurnálu, že byla při děkovné řeči na slavnostním ceremoniálu nervóznější než při samotném finálovém zápase, ve kterém Češky porazily tchajwansko-belgický pár Sie Šu-wej, Elise Mertensová ve dvou setech.

„Za sebe si strašně vážím toho, co se stalo a co předchozí generace pro nás udělala,“ vyprávěla Barbora Krejčíková na konci sezony, ve které společně s Kateřinou Siniakovou získala pět turnajových trofejí včetně tří zmíněných největších.

„Úplně famózní sezona, úplně neskutečná. Jsem ráda, že se takhle čtyřhra tady povedla. Prostě jsme podle mě dobré duo, takže se těším na další momenty, které spolu zažijeme,“ říká Kateřina Siniaková, která má vzpomínku na výjimečnou sezonu vylepšenou ještě tím, že bude na konci roku 2021 světovou jedničkou v ženském deblu.

Jaroslav Plašil Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít