Jugger lze připodobnit v některých ohledech k ragby. Uprostřed hřiště na začátku leží jugg, tedy hrací balón, obvykle z pěny. Pouze jeden hráč z každého týmu smí jugg přenášet a snaží se ho dostat do soupeřovy branky, v odborném termínu hnízda.

Pomáhají mu v tom ostatní spoluhráči, a to molitanovými tyčemi a koulemi, tzv. pompami. Těmi se stačí dotknout protihráče a ten si musí na pět úderů do bubnu sednout. Nejedná se tedy o nijak brutální sport, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jak říkají sami hráči, jde hlavně o dotyk. Podobně jako u šermu.

Počátky hry lze najít ve filmu The Salute of the Jugger, v češtině Pozdrav od juggerů. Skupina „juggerů" v něm putuje krajinou a utkává se právě v této disciplíně, i když v poněkud drsnější verzi. Za zakladatele sportu je pak pokládán David Webb Peoples, scenárista snímku.

„Já jsem to poprvé viděl v Německu. Popravdě jsem na to přišel na YouTube. Docela náhodně. Zjistil jsem, že v Saarbrückenu, kde jsem studoval, je taky tým," říká hráč týmu Sadaři Praha a jeden organizátorů 1. jugger.cz Open Honza. Vlastně tak nastínil jednu ze zemí, kde je jugger oblíbeným sportem, hlavně mezi vysokoškolskými studenty.

Zajímavé na tomto sportu je také to, že se hraje ve smíšených družstvech. Jeho výhody popisuje Zuzka hráčka Sadařů Praha: „Super hra. Protože se tam pořád něco děje. Člověk musí být stále ve střehu. Potřebujete myslet hlavou a rychle reagovat."

David Nekvinda, bor Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít