Lopaty vody v obličeji, brýle nutné. Závod čtyřkajaku pohledem zadáka Štěrby
Už za necelý měsíc čeká na český čtyřkajak domácí mistrovství světa, jež se odehraje v severočeských Račicích. Ještě před tím tuzemská čtveřice vyzkouší na soustředění v Itálii dva nové čtyřkajaky. Jak závod na takovém plavidle probíhá přímo z pohledu jednoho z mužů na lodi?
„Nejprve nevidím skoro nic, z mé pozice úplně vzadu je to obtížné. První čtyři záběry na mě letí lopaty vody, takže se snažím jen trefit do záběru klukům a popohnat loď. Začátek se zkrátka musí přežít, proto nosím brýle – když je nemám, snažím se zavírat oči, protože si člověk opravdu připadá, jako by mu někdo chrstnul kýbl vody do obličeje,“ řekl Radiožurnálu zadák českého čtyřkajaku Jan Štěrba.
Čtyřkajak si zvyká na absenci Dostála. Má to své plusy i minusy, hodnotí Štěrba
Číst článek
„Na startu podle ostatních posádek vidím, kde bychom se v určitých fázích závodu měli pohybovat. Třeba u Němců vím, že do toho na začátku šlápnou, takže nám ujedou – na nás pak je, abychom to dohnali v dalších částech trati. Jinak se ale soustředím na nás, aby byla v posádce souhra.“
Mrhat energií na věci mimo vlastní loď se ve čtyřkajaku nedoporučuje. „Člověk se musí soustředit především na sebe, jakýkoliv pohyb navíc ho totiž rozhodí z rytmu. Tím, že sedím vzadu, tak poznám, když se kluci ohlédnou a rytmus jízdy se trochu rozhodí,“ vysvětluje Štěrba.
V předchozích sezonách měl český zadák před sebou Josefa Dostála – dvojnásobného olympijského medailistu, který měří dva metry. „Přes Pepu toho moc vidět nebylo,“ usmívá se Štěrba. „Ale i tak jsem si dokázal najít místo, abych viděl třeba Lukášovi (Trefilovi) na ramena.
„Ideální je, když se může zadák soustředit na kohokoliv před sebou a jet podle něj, protože to funguje. To je ideální stav, protože znamená, že všichni zabírají stejně. Když to ale není úplně ono, tak se snažím jet podle háčka, aby začátek a konec lodi jeli stejně – prostředek se pak přizpůsobí,“ vysvětluje šestatřicetiletý kajakář.
Českým sportem v současnosti hýbe takzvaná dotační aféra. Nad tím, zda se celá kauza dotkne i financování rychlostní kanoistiky, Štěrba přemítat nechtěl.
„Je to těžké. Pohybujeme se v odvětví, kde je sport z převážné části financován ze státního rozpočtu, tudíž je samozřejmě nepříjemné, pokud dojde k nějakým minelám. Nejsem ale právník a nevidím do toho, je rozdíl mezi tím, když je někdo obviněný a zda skutečně spáchal nějakou trestnou činnost.“
