„Atmosféra, kterou fanoušci vytvořili, byla úžasná. Catch se skákalo dobře, takže jsem měla radost,“ říká Anna Kellnerová.

V semifinále totiž půjde jejímu týmu Prague Lions o hodně. Pražští lvi budou chtít poprvé v historii postoupit do finále, kam se nominuje pouze šest nejlepších týmů.

Česká parkurová jezdkyně si ale vyzkoušela v rámcové soutěži i osmiletého hřebce Joyrida. Toho by si chtěla v budoucnosti vytrénovat jako rovnocenného parťáka pro klisnu Catch me if you can old. Joyride je ale podle slov Anny Kellnerové flegmatik, a tak ho musí před každým parkurem speciálně namotivovat.

„Překvapivě to nedělám před soutěží, ale ráno, když ho jezdím. To je většinou dvě až tři hodiny před závodem. V tu dobu s ním jezdím tak, abych ho nabudila a aby věděl, že jsme na závodech a že se musí skákat. Naopak na opracovišti se snažím být v klidu, protože je hřebec a kdybych na něho vyvíjela tlak nebo se ho snažila víc rozjet těsně před parkourem, tak by to mohlo mít opačný efekt. Je to chlap, mohl by se urazit,“ tvrdí s úsměvem Anna Kellnerová.

První jízda 

S Joyridem udělali při své premiéře na 150 centimetrů vysokých překážkách 2 chyby.

„První chyba byla moje. Neodjezdila jsem ten oblouk tak, jak bych měla. Druhá chyba přišla z strany Joyrida. Jsou to ale pro něj velké zkušenosti a já se ho snažím tímto budovat, aby mohl pak skákat i týmové soutěže,“ mluví o plánech s Joyridem Anna Kellnerová.

Páteční semifinále týmové soutěže se pojede už na překážkách vysokých až 160 centimetrů, a tak česká reprezentantka zvolí podle plánu Catch me if you can old.

„S Joyridem jsem teď byla trochu nervózní, protože jsem nevěděla, jak bude reagovat v areně. Na Catch jsem se ale cítila skvěle, tak jsem zvědavá, jak nervozitu rozdýchám,“ dodává česká jezdkyně. 

Anna Kellnerová nervozitu musí rozdýchat do pátečních osmi hodin večer, kdy začne semifinále.

Markéta Salaj Svozilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít