‚Rád poradím, ale nechci být rodičem, který trénuje své dítě.‘ Krpálkův syn se po jeho vzoru věnuje judu
Judista Lukáš Krpálek je na tatami takřka denně. Někdy se ale popere i mimo něj, a to v rámci hry se svými dětmi. Když cestuje kvůli své práci do zahraničí, dětem se stýská. Jak zvládá Krpálkovu nepřítomnost v domácnosti jeho manželka Eva? Další díl seriálu Radiožurnálu s názvem Olympijský rok nabízí vhled do rodinného prostředí rodiny Krpálkových.
Dvojnásobný olympijský šampion Lukáš Krpálek se nejlépe cítí v přítomnosti rodiny. S manželkou Evou a dětmi Mariánkou a Toníkem rád tráví čas, se svými potomky se často v rámci hry i pere.
Poslechněte si, jak Lukáši Krpálkovi pomáhá v plnění olympijských snů jeho rodina
Krpálkova manželka Eva dříve jezdila na judistovy závody pravidelně. Jak ale sama přiznává, s dětmi je vše logisticky náročnější. „Když jsme ještě neměli děti, jezdila jsem na závody hodně často. Teď už tolik nejezdíme, je to logisticky náročnější, hlavně kvůli Toníkově škole,“ říká.
Obě děti manželů Krpálkových jsou hodně živé. Po tátovi to ale pravděpodobně nebude, protože býval tichým dítětem. „Vždycky jsem hotová z toho, jak jsou děti živé a akční. Ale pak si uvědomím, jakého mají tatínka, a že maminka taky není úplně nejklidnější člověk. Takže se není úplně čemu divit,“ přemítá Eva.
Stesk po tátovi
Když odjede Krpálek na závody, dětem se po tátovi stýská. A maminka jim musí připomínat, že z domova odjíždí kvůli své práci. „Je to patrné hlavně večer. Přes den je to chaos. Škola, školka, pak jedeme s Mariánkou na gymnastiku, s Tondou na hokej, na judo. Když přijdeme domů, Tonda si napíše domácí úkoly, pak přijde koupání, večeře a uspávání. A při něm jim říkám, že je to jen práce, že jednou přijde den, kdy pověsí kimono na hřebík a bude s nimi víc,“ upřímně popisuje Krpálkova manželka.
Ačkoli judista s dětmi často v rámci hry různě bojuje a hází, přiznává, že svého syna v judu nijak netrénuje. „Když za mnou s něčím přijde, samozřejmě mu poradím. Ale nechci být rodičem, který trénuje své dítě,“ vysvětluje Krpálek.
Svým dětem občas ze zahraničních turnajů přiveze nějaký dárek. Mladší Mariánka, které je šest let, dostává hračky. Osmiletý Toník už ale o suvenýry z tátových cest nestojí. „Nic nepotřebuju. Už jsem vyspělý,“ říká Krpálek mladší.
Momentálně má Toník dva koníčky. Hraje hokej a po vzoru táty dělá i judo. Když ale přijde otázka, čím by chtěl být, až vyroste, jeho odpověď je jednoznačná. „Judista!“ říká bez váhání Toník.
