Skatepark Pardubice, tři hodiny odpoledne. Iveta Miculyčová sice bydlí v Kostelci nad Orlicí, ale do Pardubic jezdí do školy, a tak do místního areálu chodí jezdit. „Pěkně dlouho jsem teď nejezdila. Naposledy asi o víkendu v sobotu. Takže to asi bude vypadat. Když jezdím každý den a pak jednou nejedu, tak nejsem ničeho schopná,“ vysvětluje Miculyčová.

Než ale začne, vytáhne malou taštičku s klíči a imbusy a své zářivé kolo v duhových barvách otočí. Postaví ho na řídítka a sedlo tak, aby si ho mohla zkontrolovat.

„Potřebuju si srovnat zadní kolo, protože mi trochu ujíždí špalek. Tak to potřebuju trochu srovnat, aby se mi lépe brzdilo. Celé zadní kolo mám teď křivě… Utahuju ho naplno, protože na něj hodně dopadám, takže to musím pořádně stáhnout, jinak by se mi po každém dopadu pořád povolovalo. A hlavně když dělám nějaké točky, tak jsou s tím pak problémy,“ popisuje talentovaná cyklistka.

Každý řádný sportovec ví, jak se starat o to, na čem sportuje.

Miculyčová to ví tím lépe, že si své kolo sama sestavila, a zná tak na něm každý šroub. „Zatím mám jen jedno kolo. Druhé teď stavím, ale jak to všechno chodí z Austrálie, tak je s tím celkem problém, teď konkrétně s rámem. A navíc mám všechno v duhové barvě, takže je zboží nedostatek,“ vypráví.

„Kolo si stavím sama. Objednám si díly, které si pak vyfakturuju, sponzoři je třeba proplatí. A pak si to většinou sama stavím, jenom výplety mi řeší v kolárně v Kostelci nad Orlicí,“ říká Iveta Miculyčová, která se chystá na olympijské hry v Paříži.

Martin Charvát, spu Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít