‚Že budu sudím by mě nenapadlo ani ve snu.‘ I z bývalých fotbalistů se stávají rozhodčí
Aplausu na stadionech se skoro nikdy nedočkají, i když mají za sebou povedený zápas. Pro fanoušky poraženého týmu jsou často oni ti špatní, ale s tím prostě musí fotbalový rozhodčí umět žít. Většina z nich tohle dobrovolně a ráda podstupuje, řízení duelů je pro sudí sice placeným koníčkem, jenže většinou ne takovým, který by uživil jejich rodiny.
Devětadvacetiletý Ondřej Ginzel z Liberce v týdnu střídá rozhodcovský dres s košilí, a rozhodně není sám. Jen pískáním na píšťalku, rozdáváním žlutých a červených karet a vůbec řízením fotbalových zápasů se v Česku uživí málokdo.
Potlesk většinou od zaplněných tribun nesklidí, i přesto se dost lidí rozhodne pro kariéru rozhodčího
„Většina z nás buď podniká, nebo jsme někde zaměstnaní,“ přiznává český prvoligový rozhodčí.
Ginzel byl před lety solidním fotbalistou, nastupoval například za Varnsdorf a připsal si pár druholigových startů.
Zápasů v nejvyšší soutěži se ale dočkal až jako sudí, i když začátek tohohle příběhu je spojen s ukončením hráčské kariéry a třeba i řízením vozu provoněného jídlem.
„Mám rád řízení, takže jsem po Liberci pracoval jako kurýr. Rozvážel jsem jídlo. Když jsem hrál ještě před sedmi lety fotbal, tak mě oslovila jedna kolegyně, která dřív byla rozhodčí, jestli bych si nechtěl přivydělat a začít pískat,“ říká ke svým začátkům Ginzel.
„Oslovilo mě to a začal jsem od okresů. Na tyhle léta vzpomínám asi nejraději. Ono se říká, že to tam kluci hrají opravdu jenom za párek s pivem a díky tomu tam byly nejlepší zápasy,“ myslí si rozhodčí.
Jako experiment je to zajímavá myšlenka, říká Verner Lička o žlutých a červených kartách pro trenéry
Číst článek
Jenže ne každý se nakonec z okresních duelů v malých městech a vesnicích dostane třeba až do zaplněných Štruncových sadů v Plzni. Ondřej Ginzel totiž už řídil třeba i zápas mistrovské Plzně.
I když je prý pro některé až úsměvné, že právě on teď na hřišti udržuje pořádek, krotí fotbalisty a řídí ligové zápasy, protože dřív údajně nebyl zrovna andílek.
„Byl jsem hodně zlobivým hráčem, už na to nejsem teď úplně hrdý. Mně nevadí, když jsou hráči zlobiví a máme si i co říct na hřišti. Nemám rád, když je někdo němý,“ vysvětluje sudí.
„To, že ze mě bude sudí, by mě nenapadlo ani ve snu. Psali mi bývalí spoluhráči, ptali se, jestli je to pravda, jestli jsem se nezbláznil. V tuhle chvíli je to pro mě priorita číslo jedna a už si neumím představit, že bych hrál,“ dodává Ondřej Ginzel, finanční poradce a ligový fotbalový rozhodčí.