„Tak vám představuji nového hráče, přišel z Ukrajiny. Je mu dvanáct let a jmenuje se Jaroslav. Jak ho přivítáme? Pryvit,“ přivítal trenér Jiří Joukl nového hráče.

„Oslovil nás vedoucí Slavoje pan Skočdopole, že se do Polné přistěhovala rodina z Ukrajiny a že mají šikovného kluka, který na Ukrajině hrál a který by měl zájem chodit. Vyzkoušíme ho, a když se mu tu bude líbit, za čtrnáct dní nám začíná sezona a může klidně nastoupit. Určitě ho nasadíme, protože máme docela velkou marodku,“ říká trenér Joukl.

Jaroslav na Ukrajině hraje fotbal už šest let, většinou na postu obránce.

„Zažili jsme týden ostřelování s dětmi v chodbě. Sundali jsme všechno ze stěn, obrazy, televizi, aby nic nespadlo. Sundali jsme i dveře ze skříní. Jen jsme seděli, povídali si. Okolo se střílelo, jezdili tam náklaďáky, tanky. Byty a domy hořely. Týden jsme trpěli, říkali si, že je to strašné a že to snad brzy skončí,“ popisuje Jaroslavova maminka.

„Přemýšleli jsme, jak zachránit děti. Táta a děda i bratr zůstali v Charkově. Bylo to těžké. Sedmnáct hodin jsme jeli do Lvova, patnáct hodin do Polska a pak ještě šest hodin do Polné,“ dodává.

V Polné získala rodina nabídku zůstat ve zdejším zámku. A protože Jaroslav hrál na Ukrajině šest let fotbal, místní klub ho hned vyzkoušel.

„Zatím hraje dobře. Doufám, že se s týmem spojí a že bude dobrá posila,“ doufá Jaroslavův nový spoluhráč Jiří Fátr. „Získal medaile, poháry, cenu pro nejlepšího hráče,“ naznačuje Jaroslavova maminka, že by mohl být pro tým zajímavou posilou.

V Polné už rodina nejspíš zůstane, maminka s dcerou si tu dokonce chtějí najít práci.

Dušan Vrbecký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít