„Uprostřed války je mezi premiérem a ministrem obrany potřeba více než kdy jindy plná důvěra. V posledních měsících byla tato důvěra bohužel narušena,“ uvedl premiér v prohlášení. Tato krize důvěry podle něj neumožňuje normálně pokračovat ve vedení vojenské kampaně.

Netanjahu v prohlášení dále uvedl, že se snažil rozdílné názory překlenout, ale ty „se stále prohlubovaly“ a navíc pronikaly na veřejnost. „Ba co hůř, dozvídali se o nich naši nepřátelé, kteří z nich měli potěšení a velký prospěch.“

Premiér dodal, že průvodním jevem těchto rozporů byly Galantovy činy a prohlášení, které často odporovaly rozhodnutím vlády. Většina jejích členů podle Netanjahua s jeho rozhodnutím souhlasí.

Premiér předal ministrovi strohý dopis s oznámením jeho odvolání osobně v úterý večer na krátké schůzce, napsal server The Times of Israel. V dopise o jedné větě mu podle ToI sdělil, že jeho mandát vyprší do 48 hodin od převzetí dopisu, a poděkoval mu za jeho práci.

„Bezpečnost Státu Izrael byla a vždy zůstane posláním mého života,“ napsal Galant na síti X.

Rozkol vlády s armádou

Neshody a napětí mezi Netanjahuem a Galantem jsou dlouhodobé. Galanta z funkce ministra obrany odvolal premiér již v březnu 2023, protože ministr tehdy vyzval k zastavení kontroverzní reformy soudnictví.

Proti reformě po dobu několika měsíců pravidelně demonstrovaly desítky tisíc lidí. Loni v dubnu pak Netanjahu své rozhodnutí změnil s tím, že Galant kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v zemi ve funkci zůstane.

Během války v Pásmu v Gazy proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás pak neshody mezi premiérem a ministrem obrany odrážejí širší rozkol mezi pravicovou vládní koalicí a armádou, která dlouhodobě upřednostňuje uzavření dohody o příměří a propuštění rukojmích zadržovaných Hamásem.

Galant prohlašuje, že válka postrádá jasný směr, zatímco Netanjahu opakuje, že boje nemohou skončit, dokud nebudou zcela zlikvidovány vojenské i vládní kapacity Hamásu v Gaze.

Netanjahuovo rozhodnutí, které padlo v den amerických prezidentských voleb, už ostře kritizovala opozice a organizace za osvobození rukojmích. Navíc přichází v době, kdy v izraelské vládě panuje napětí kvůli povolávání ultraortodoxních židů do vojenské služby.

Galant v pondělí schválil nábor dalších 7000 těchto mužů do izraelské armády a je odpůrcem legislativy, která by jim nadále poskytovala výjimku z vojenské služby. Tu naopak prosazují dvě ultraortodoxní strany, o něž se opírá Netanjahuova vládní koalice.

„Ministr obrany, který oznámí povolávací rozkazy pro tisíce haredim (ultraortodoxních židů), je vyhozen uprostřed války vpředvečer (íránského) útoku ve prospěch zákona o vyhýbání se vojenské službě,“ uvedl poslanec opoziční Národní jednoty Orit Hacohen s odkazem na očekávanou odvetu Íránu za izraelské vzdušné údery na íránská vojenská zařízení z 26. října.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít