Seriál Reprodukce 2.0 na irozhlas.cz

První díl seriálu: Reprodukční kliniky v Česku za jediný rok vytvoří z pohlavních buněk desítky tisíc embryí. Některé z nich putují při léčbě přímo pacientům, některé se zničí kvůli špatnému vývoji a další jsou zmrazeny pro budoucí využití. Roční kryokonzervace pacienty stojí v Česku několik tisíc korun. Co ale s embryi, které už pár nevyužije? Má tři možnosti: anonymně je darovat, poskytnout na vědecké účely, nebo je nechat zničit. To je pro některé páry etické dilema.

• ‚Měla jsem pocit, že zabiju vlastní dítě.‘ Příběh ženy, která po umělém oplodnění rozhodovala o osudu embryi

Druhý díl seriálu: Reprodukční kliniky v Česku musí pacienty umělého oplodnění testovat na pohlavně přenosné nemoci pouze v případě, že podstupují mimotělní oplodnění (IVF) nebo si nechávají pohlavní buňky zamrazit. Párů, které do center asistované reprodukce přichází za metodou inseminace, se testování netýká, i když zákonem není nijak stanoveno, v jakém vztahu partneři mají být.

• Výsledky přišly dva dny po zákroku, partner měl syfilis. ‚Nikdo se se mnou nebavil. Proč?‘ zlobí se pacientka

Třetí díl seriálu: Darování pohlavních buněk je v České republice zcela anonymní. Neexistuje ani registr anonymních dárců, který by ale v budoucnu mohl vzniknout v rámci připravované novely, která leží v Poslanecké sněmovně. Za darování sice nenáleží mužům a ženám oficiálně žádná finanční odměna, ale kliniky jim vyplácejí peníze za „prokazatelně vynaložené výdaje spojené s darováním“. Mužům výrazně méně než ženám. Za jeden odběr tak žena může vykázat výdaj až 33 tisíc korun. V Česku neexistuje kontrola nad tím, kolikrát a kam chodí dárci a dárkyně darovat.

• ‚Profesionální nosnice, pak na druhé straně barikády.‘ Dárkyni vajíček museli s početím pomoct lékaři

Čtvrtý díl seriálu: Na mužskou neplodnost se mnohdy v centrech asistované reprodukce neklade takový důraz jako na početí dítěte. Plodnost mužů sice zpravidla neklesá s ohledem na zvyšující se věk, ale mohou trpět vadami, které například zabraňují správnému vývoji spermií. Příběh zlínského páru ilustruje, že klinika místo vyřešení vady u partnera přistoupila k hormonální stimulaci ženy, a dokonce i ke laparoskopické kontrole průchodnosti vejcovodů. Onemocnění muže se podařilo vyřešit až poté, co se pár sám obrátil na specializovaného lékaře - androloga.

•  Přehřáté spermie bránily přirozenému otěhotnění. Lékaři přesto hledali příčinu u ženy

Pátý díl seriálu: Na reprodukční kliniky přichází páry s jediným cílem: mít dítě. Podstupují mnoho vyšetření, inseminace i mimotělní oplodnění. To, že na konci jejich cesty skutečně bude dítě, jim ale nikdo zaručit nemůže. A proto některé páry přistoupí k adopci. Odbor sociálních věcí pražského magistrátu jen za rok 2022 takových žádostí zaznamenal 101. Za stejný rok se porařilo zprostředkovat 19 adopcí.

• Roky zkoušela umělé oplodnění, dítě nakonec adoptovala. ‚Nejlepší rozhodnutí za deset let,‘ popisuje

Další texty k tématu:  

• Jedna z metod umělého oplodnění nefunguje, napsali odborníci. Kliniky ji dál nabízí za úplatu
• Regulovat darování pohlavních buněk je správné. Anonymita dárců zůstane, říká lékař Machač
• Konec bezbřehého darování vajíček a spermií? Vláda chce zavést nový registr dárců pohlavních buněk
• Dítě si nemůže vybrat podmínky narození. Anonymita dárců by měla být prolomena, míní právník
• Fakt, že se dítě narodilo z darované pohlavní buňky, není až tak důležitý, říká psycholožka Konečná
• Kdo je můj táta? Komerční testy DNA prolamují anonymitu dárců spermií a vajíček
• Pomoc, nebo byznys? Lékaři si stěžují, že kliniky málo řeší příčiny neplodnosti u mužů
• Česko je velmocí dětí ze zkumavky. Chystaná novela přihraje klinikám další desítky milionů od pojišťoven

Téma náhradní mateřství na Radiu Wave

„Miminko jsem porodila přímo do náruče jeho opravdovým rodičům. Biologická matka stála připravená vedle mě. Položila si miminko na hruď a spolu s manželem si ho odnesli,“ popisuje Ivana Holubová porod dítěte, které odnosila jako náhradní matka neplodnému páru.

• S tím, že si narozené dítě nenechám, jsem se smířila hned na začátku, říká náhradní matka

„České právo náhradní mateřství neupravuje. Smlouva, ústní nebo písemná, není vymahatelná. Navzdory tomu, že právníci tyto dohody s rodiči sepisují, navzdory tomu, že kliniky tyto dohody vyžadují, jsou úplně k ničemu. Je to osnova, co se bude dít. Ale když jedna nebo druhá strana ty podmínky nesplní, je to nevymahatelné. Právně je matkou ta, co dítě porodila,“ říká Silvie. Před časem jí a jejímu muži porodila dceru náhradní matka.

• Když jsem na porodním sále viděla její slzy, začala jsem se bát, že nám to dítě nedá