Koryto Labe není ani rok po povodních vyčištěné, čeká se kvůli mláďatům bobrů
Ani po více než roce není koryto Labe vyčištěné od povodňových nánosů. Povodí Labe by s úklidem mohlo začít prakticky okamžitě. Všechny zakázky na bagrování jsou už vysoutěžené a peníze sehnané. Přesto se začne až za necelý měsíc. Vzácný bobr evropský, který na břehu řeky žije, totiž právě přivádí na svět mláďata.
Radost ze zdržení nemají ani rejdaři, ale paradoxně ani odborníci z CHKO Labské pískovce. Kvůli odkladům totiž v povodňových nánosech našly během roku nový domov další vzácné druhy ptáků i rostlin. Ty po úklidu řeky znovu zmizí.
„Je to jako když je na dálnici sveden provoz do jednoho pruhu. Něco jiného je, když se jede autem a lodí. Loď má snahu plavat někam do stran, špatně se to hlídá,“ popisuje kapitán nákladní lodi Praha, jak špatně se od loňských povodní po Labi jezdí.
Ani po roce není vyčištěné celé koryto řeky. Peníze z rezerv Povodí Labe stačily jen na prohrábky plavební dráhy. Bahno a nánosy se tak odsunuly na okraj řeky.
„Problémy samozřejmě nastávají mimo plavební dráhu. Při každém vzestupu hladiny může dojít k rozplavení materiálu zpět do plavební dráhy,“ říká Jiří Mach z Povodí Labe.
To čekalo více než rok, až se najdou peníze na úklid celé řeky a zakázky se vysoutěží. Teď budou čekat znovu.
„Teď jsme omezeni termínem, kdy v korytě řeky nesmíme provádět prohrábky do 15. července, protože bobři vyvádějí mladé,“ potvrzuje Mach.
„Nevíme, jak jsou staří, kdy přesně přišli na svět, takže jim potřebujeme nechat dostatečně dlouhou dobu na to, aby vývoj proběhl nerušeně a v klidu,“ vysvětluje důvody ochrany bobra evropského Miroslav Rybář z CHKO Labské pískovce.
Usídlují se další živočichové a rostliny
Vzácný hlodavec se vyskytuje na několika dalších místech v Čechách, právě na Labi je ale jeho ochrana nejsilnější. Odborníci z Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce z průtahů s úklidem řeky ale nemají žádnou radost stejně jako rejdaři.
„Popovodňové škody a odstraňování popovodňových škod by měly následovat v co nejkratším časovém horizontu po povodních a ne s odstupem jednoho a více let. Příroda na nic nečeká a dochází k renaturalizačním procesům. Biotopy jsou osídleny novými druhy, které se tam zabydlí. A když tam půjdeme odstraňovat popovodňové škody, tak hrozí, že budeme rušit zvlášť chráněné druhy živočichů, budeme ničit rostliny v době, kdy by tam zase našly své místo,“ myslí si Rybář.
Rozkol je podle něj především v přístupu ministerstva dopravy a ministerstva životního prostředí. Jinak řečeno nepanuje shoda na tom, jestli je Labe, které je na Děčínsku středoevropsky unikátní svým divokým korytem, spíš dopravní cestou, nebo přírodním bohatstvím.
