V Třešti na Jihlavsku si lidé připomněli největší masakr v historii
Předposlední den konce druhé světové války se zapsal do historie Třeště černým písmem. Ve městě na Jihlavsku se odehrál největší masakr v jeho historii. Při květnové revoluci přišlo o život 56 lidí. Každoročně si tento den připomínají jejich příbuzní i ti, kteří chtějí uctít památku hrdinů, jež se rozhodli bojovat za svobodu.
„Byli jsme mladí, ale byla to hrůza, co se tady dělo. Když jdu do vězeňského dvora, tak tam nevidím sochy, ale ohromné louže krve. Pět let tam nerostla tráva,“ zavzpomínaly kamarádky Marie Machová s Vlastou Páralovou na 7. květen roku 1945.
O dva dny dříve na výzvu pražského rozhlasu vypuklo povstání i v Třešti. Tamní zatkli 50 třešťských Němců, kteří pod rukama lidí plných nenávisti skončili zbití ve vězeňské budově.
Brzy ráno přijely ozbrojené transportéry, fašisté prohlíželi domy a muže, u kterých našli sebemenší zbraň, prohlásili za partyzány. V tu chvíli střídali ve vězeňském domě padesátku rozzuřených Němců.
Poté přišla místní rodačka Herta Kašparová, která dříve pracovala u Zlínského gestapa. Když se vrátila do Třeště, zatkli jí. Na svobodě se chtěla mstít. Prstem ukázala na dvacítku lidí – spolužáků, sousedů, mezi nimi je možná i neopětovaná láska. Všichni zemřeli pod výstřely fašistů na vězeňském dvoře.
„Mně zavraždili manžela a jeho tři bratry. Dva, které Herta vybrala, byli popravení. Jeden padl nahoře při obraně města na silnici do Stonařova,“ vzpomínala Vlasta Páralová.
Herta Kašparová odsouzena k trestu smrti
Roku 1946 se konal v Třešti soud, který Hertu Kašparovou odsoudil k trestu smrti oběšením. „Téhož dne byla poprava vykonána. A stejně tak byl popraven komisař z Třeště Alois Elster a někteří další viníci byli odsouzení k mnohaletým žalářům,“ přidává třešťský historik František Bukvaj.
Živé vzpomínky provázely od 7. května 1945 po celý život i Marii Machovou: „V ten den tady jezdili Němci, tak jsme se všichni schovávali do sklepa a čekali, kdy bude konec. O den později brzy ráno začala létat letadla. Shazovali letáčky, za chvíli byla ulice plná lidu, přijela sovětská armád. Tak jsme je vítali.“
Od největší tragédie všech dob v Třešti na Jihlavsku uplynulo už 69 let. Den před vítězstvím zemřelo 56 nevinných občanů, zapomenout nesmíme ani na 105 židů deportovaných do plynu. Zapomenout se prý nedá.
„Člověk musí vždycky v životě odpouštět, ale je zajímavé, že i po tolika letech je to pořád tak bolestivé a citlivé,“ dodala Marie Machová.
