Novela důchodového zákona možná umožní horníkům dřívější odchod do penze
Ministři dnes dostanou na jednání vlády nejnovější podrobnosti o způsobu útlumu dolu Paskov společnosti OKD a hlavně dopady na státní rozpočet. Variant je mnoho a nejisté je třeba to, jak ceny uhlí ovlivní útlum dolu. Konkrétní datum zavření šachet ale není jedinou věcí, kvůli které se na vládu obrací horníci na Ostravsku. Chtějí také dřívější odchody do důchodu, podobně jako v minulosti.
„Když skončí šachty, skončí i banky a nebude tu vlastně nic. Všichni se odstěhují pryč a zůstane tu jenom pustina,“ říká havíř Zdeněk.
Na dole Lazy fárá už 23 let a názor má jasný. Pod zemí se třeba do 65 let pracovat nedá: „Důchodci, kteří pracují v těžkém průmyslu, by měli jít do důchodu dřív. Člověk je osm hodin v dole.“
A přidal se i jeho kolega Lukáš: „Kdyby ty důchody byly, bylo by to dobré.“
Právě na dole Lazy slíbila pomoc ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Z ČSSD. I proto, že z Paskova se šíří vlna strachu o práci i na další šachty.
„Novela zákona o důchodovém pojištění, která toto řeší, je už vypuštěna v takzvaném mezirezortním připomínkovém řízení. Řekla bych, že v horizontu měsíce už bude na vládě. Je to jedno z těch řešení, které považuji za důležité,“ zdůrazňuje Marksová.
Těžba na Dole Paskov bude pokračovat do konce roku 2017. Vláda podle ministra financí Babiše poskytne peníze na sociální programy horníků za 600 milionů korun a NWR zaplatí 500 milionů korun na sanaci dolu. V dole pracuje 2500 lidí.
Hornický odborový předák Jaromír Pytlík spoléhá na to, že se neobjeví nějaké další potíže a že nová pravidla havíře uklidní: „Toto nařízení umožní horníkům, kteří nastoupili po roce 1992, odejít o pět let dříve. Není možné, aby tito horníci šli třeba v 67 letech do důchodu. To je naprostý nesmysl."
Právě hornické důchody by nakonec mohly sehrát důležitou roli i na dole Paskov, až bude jasné, kdy se tam kola na těžní věži zastaví.
