Ministr školství jmenoval 85 nových profesorů. Čekali na to řadu měsíců
V pražském Karolinu dnes ministr školství Marcel Chládek předal 77 novým profesorům jmenovací dekrety. Kvůli neshodám ohledně jmenování čekali akademici na titul už od podzimu. Prezident Miloš Zeman podepsal jmenování 85 profesorů před měsícem, slavnostního aktu, kam dorazila většina z nich, se ale nezúčastnil.
Spor o to, kdo má profesory jmenovat, odstartoval prezident, když do této akademické funkce odmítl jmenovat literárního historika Martina C. Putnu. Debata na toto téma ale dnešním jmenováním profesorů nekončí.
Ministr školství a sociální demokrat Marcel Chládek má připravených hned pět modelů jmenování profesorů. První je ten stávající - prezident republiky dekret jen podepíše, profesorům ho ale dá až ministr školství.
„S tím je ale spojený jeden logický problém, jak budeme postupovat v případě, kdy prezident z nějakého důvodu odmítne jmenovací dekret podepsat,“ upozorňuje Chládek. Další model podle něj je, že profesory jmenuje druhý nejvyšší ústavní činitel, tedy předseda Senátu.
„Při této variantě by mohlo dojít ke zpřesnění tak, že veškerá záležitost, která se týká jmenování profesorů po odborné stránce, je na posouzení vědecké či umělecké rady. Ministerstvo bude jako správní orgán hlídat dodržení jednotlivých kritérií a poté pouze dojde ke spíše slavnostní záležitosti a druhý nejvyšší ústavní činitel podepíše a předá jmenovací dekrety,“ popisuje ministr školství.
Z 85 nově jmenovaných profesorů je 15 žen. Nejvíce nových profesorů – 32 – je z Univerzity Karlovy. Kandidáty navrhují vědecké rady univerzit po velmi náročném profesorském řízení.
Podle třetí varianty by se jmenování profesorů ujal přímo šéf resortu. Tady se ale část akademické obce obává o zásah do akademických svobod. Podle nich spíš půjde o politiku než o odbornost. Chládek má proto v záloze ještě čtvrtou možnost - profesory by mohli jmenovat přímo rektoři vysokých škol.
„Tam je jedna ‚čistá‘ varianta, kdy dochází ke jmenování přímo na konkrétní škole, ale profesura je spojená pouze s tou konkrétní školou a nemá celostátní působnost. Nebo druhá varianta kombinace, ale to je již velmi komplikovaná varianta, kdy ke jmenování dojde na půdě školy s tím, že ministerstvo školství posvětí proces tak, aby byla profesura celostátně platná,“ dodává.
Zachovejme status quo, říkají poslanci
Akademici, kteří působí i v poslanecké sněmovně napříč politickým spektrem, by ale chtěli něco jiného. Stojí o zachování stávajícího modelu. Tedy aby profesory jmenoval a dekrety jim předal prezident republiky. Myslí si to například poslankyně Anna Putnová z TOP 09.
„Česká republika není natolik velká země, aby umožňovala velkou migraci, a naši profesoři, kteří jsou jmenováni na jedné z vysokých škol, se automaticky stávají profesory respektovanými po celé republice. Myslím si, že velikost země i známost v odborných kruzích tomu plně vyhovuje a v tomto směru to má i svoji logiku,“ tvrdí.
Stejně to vidí i komunistický zákonodárce Miroslav Grebeníček. „Upřednostňuji tuto variantu, ale pokud bychom neuspěli, tak zavrhuji všechny ostatní. Snad bych někdy uvažoval o tom, že by to byl ministr školství,“ připouští.
Pro variantu s podpisem prezidenta je i poslanec hnutí ANO Jiří Zlatuška. „Není zde žádný pádný důvod měnit současný stav. Vykládají se zkazky o tom, co pan prezident chce, nebo nechce. Byl jsem na inauguraci rektora Karlovy univerzity, kde pan prezident jasně řekl, že jmenování s radostí podepsal,“ poznamenává.
Zástupci akademické obce budou mít možnost vyjádřit se ke všem variantám do konce června. Pak už bude ministerstvo školství připravovat změny zákona konkrétně. Vláda by se jím mohla zabývat do konce tohoto roku.
