Na liberecké univerzitě vyvinuli nanovrstvu zabíjející bakterie i viry

Na následky bakteriálních infekcí získaných v nemocnicích by už v budoucnu nemusely umírat ve světě ročně desetitisíce lidí. A to pokud se do praxe dostane nová technologie vyvinutá na Technické univerzitě v Liberci. Jedná se o antibakteriální vrstvu vyrobenou z nanovláken.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výroba nanovlákna

Výroba nanovlákna | Foto: Filip Jandourek

Až se dostane nový patent do praxe, bude to podle lékaře Petra Otepky znamenat záchranu spousty lidí, kteří umírají v nemocnicích a dalších zdravotnických a sociálních zařízení na následky bakteriálních infekcí, na které už nezabírají žádná antibiotika.

„Navíc se vynořují choroby typu tuberkulózy, které už byly původně eradikovány (vymýceny) a znovu se dostávají na svět právě kvůli tomu, že přestávají fungovat antibiotika jako celek. Dnes skutečně máte pracoviště, kde už mají v trezoru jedno jediné antibiotikum, které je schopno jim vyřešit nákazu, která mu nasedne na jeho hospitalizaci,“ vysvětluje lékař Petr Otepka, který testuje unikátní nanovrstvu ve své firmě na základě licenční smlouvy s libereckou univerzitou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Objev speciální antibakteriální nanovrstvy přiblížila redaktorka Ivana Bernáthová

„Tou nejdůležitější aktivní složkou je stříbro ve formě kladné částice, kationtu stříbra, které má tu úžasnou vlastnost, že při kontaktu s nějakou bakterií, která může způsobit tyto problémy, se do té bakterie dostane a okamžitě ji zabije,“ popisuje šéfka výzkumného týmu Irena Lovětínská Šlamborová.

„Jakmile bakterie přijde do styku s kationtem stříbra, který je malý a tak je schopen projít membránou bakterie a jakmile se dostane do styku s DNA bakterie, dochází k narušení proteosyntézy a začíná řízená smrt bakterie,“ upřesňuje členka týmu medicínských aplikací Veronika Zajícová, jak symbolický polibek smrti na bakterie funguje.

Pavel Sedláček je obchodní ředitel firmy, která začíná využití antibakteriální nanovrstvu v praxi testovat. Materiál má podle něj výhodu, že se nanáší na nejrůznější produkty ve formě roztoku.

„Nejjednodušší je textilie, jde to i na kachličkách, podlahách, chirurgických rukavicích, ale dá se to použít i třeba pro domácí použití, když provádíte dezinfekci, čištění a podobně, můžete použít domácí formu latexových rukavic ošetřenou tímto materiálem,“ říká Sedláček.

Antibakteriální nanovrstvu je možné nanášet na umyvadla, podlahy i na jednorázové zdravotnické potřeby, jako jsou rukavice, roušky a textilní materiály. Snese umývání, praní a další běžné ošetření. Třeba při aplikaci na textil vydrží až 50 vyprání, aniž by ztratil účinnost.

Mimo jiné se ukázalo, že vrstva efektivně ničí i vir HIV, a tak se nabízí její uplatnění na kondomech a v lubrikantech. Největší šance na uplatnění má ale na operačních sálech, jednotkách intenzivní péče, na odděleních transplantačních či neonatologických.

Speciální nanovrstva by měla být na trhu už příští rok.

Ivana Bernáthová, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme