Porota vybrala z rekordního počtu knih nominace na ceny Magnesia Litera 2012
Dnes byly vyhlášeny nominace v jedenáctém ročníku knižních cen Magnesia Litera. Do soutěže o nejlepší tituly minulého roku se přihlásil rekordní počet knih, celkem 325. Vítězové jednotlivých kategorií stejně jako držitel hlavní ceny Kniha roku budou oznámeni 4. dubna v přímém přenosu České televize.
Porotci vybrali z více než tří set titulů jako každý rok celkem 24 knih. Ceny udělují v sedmi kategoriích.
V čtenářsky nejsledovanější sekci Litera za prózu, které je v soutěži také věnován největší prostor, se utkají Michal Ajvaz s novelou Lucemburská zahrada, Jiří Kratochvil a jeho Kruhová leč, Josef Moník se Schweik it easy, Jiří Stránský a Tóny, Marek Šindelka se souborem povídek Zůstaňte s námi a Sylva Fischerová s knihou povídek Pasáž.
Redaktorka Zuzana Filípková informuje o titulech nominovaných na ceny Magnesia Litera 2012
„Je knížkou velmi osobní, v níž ona zúročila svůj obor – klasická filoložka. Tyto stopy v tom najdeme. Najdeme v tom stopy tázání po religiózních otázkách, ale i toto učenectví je tam vždycky jenom tak jako naznačeno, zpochybněno,“ říká literární kritik a člen poroty za prózu Vladimír Karfík o knize Pasáž.
„Tři knihy z toho jsou povídkové sbírky, takže jakoby chybí tady nějaké to takzvaně velké dílo. Spíše autoři tu současnost, ale také minulost, popisují v kratších útvarech, tak to možná trochu ohledávají,“ shrnuje současné trendy zakladatel cen Magnesia Litera Pavel Mandys.
Po třech nominovaných mají kategorie cen Magnesia Litera za překladovou knihu, poezii, nakladatelský čin, literaturu faktu a knihu pro děti a mládež. V posledně jemnované kategorii jde prý letos o pestrou skladbu titulů.
„Každá kniha je trochu jiný žánr. Je tam Radek Malý a taková krátká básnická sbírka Listonoš vítr. Vedle něj je tam Iva Procházková s románem pro dospívající Uzly a pomeranče. A nakonec vlastně naučná kniha, obrazová publikace až album s komiksovými prvky, které se jmenuje Historie Evropy, jehož autorkou jak toho scénáře, tak především těch kreseb je Renáta Fučíková,“ vysvětluje Mandys.
V soutěži se také každý rok oceňují knižní debuty. „Nám se letos sešly dvě básnické sbírky. Jedna z těch básnických sbírek od Kamila Boušky Oheň po slavnosti byla dokonce nominována i v kategorii Litera za poezii, což svědčí o tom, že na prvotinu je to velmi dobrá literatura. Vedle něj je tam Ondřej Buddeus se svou trochu zvláštně nazvanou sbírkou 55 007 znaků včetně mezer. Posledním debutem je debut z kategorie literatury faktu – práce Štěpána Hulíka o tom, jak se normalizovala česká a československá kinematografie,“ říká Mandys.
Nominované v kategorii Litera za poezii představuje básník a předseda poroty Jiří Dědeček: „Kamil Bouška – Oheň po slavnosti, z nakladatelství Fra. Dále je tady Pavel Ctibor – Civilizace / Zvířátka z pozůstalosti, nakladatelství Dybbuk, a Radek Fridrich – Krooa krooa, nakladatelství Host. Tady myslím, že bylo opravdu z čeho vybírat, protože mnozí z těch básníků se perou s tím, co chtějí zobrazit, co chtějí vyslovit. Perou se s jazykem, se svým vlastním nitrem a je to velice krásné ten boj sledovat.“
Autorská čtení budou každou středu v březnu
„Trošku překvapivě tam scházela ta veliká, dlouholetá jména české poezie jako loni byl Šiktanc nebo Josef Hrubý. Ale člověk se nesmí dát ovlivnit jenom jmény,“ dodává.
Letošní ročník se oproti minulým liší v tom, že se ve větší míře objevují zavedená nakladatelství jako jsou Academia, Albatros, Argo, Euromedia, Odeon nebo Druhé město. Menší společnosti jsou zastoupeny jmény jako například nakladatelství Petr Štengl nebo Fra.
„Je to možná dáno i tím, že třeba na rozdíl od některých minulých let se i více soustřeďují na původní českou tvorbu. Musím říct, že je to vidět hlavně na nakladatelství Albatros, které ještě před nějakými deseti lety novou českou tvorbu trochu opomíjelo. Ale možná i pod tlakem právě těch menších nakladatelů, jako je Meander nebo Baobab, se začalo věnovat i současné české tvorbě pro děti a výsledkem je dvojí nominace v příslušné kategorii,“ uvažuje Mandys.
Nominovaní autoři budou mít možnost představit své knihy na veřejných autorských čteních každou březnovou středu od 19 hodin v Knihovně Václava Havla v Řetězové ulici v Praze.
„Je tady krásná čítárna, která si za poměrně krátkou dobu fungování vytvořila docela tradici autorských čtení. První čtení 7. března, zatím jsou jasní tři autoři – Marek Šindelka bude číst z prózy Zůstaňte s námi, Josef Moník z románu Schweik it easy a Reanáta Fučíková bude číst a možná spíše více ukazovat svoji ohromnou obrazovou knihu Historie Evropy,“ zve Mandys.
Cílem cen Magnesia Litera je popularizovat kvalitní literaturu. Výsledky cen Magnesia Litera se pak často promítají do prodeje oceněných knih.
„Zvláště v posledních dvou ročnících se ukázalo, že kniha, která získá titul Kniha roku a stane se absolutním vítězem nade všemi kategoriemi, zaujme širší čtenářskou obec. Předloni, když to vyhrál takový povídkový triptych Petry Soukupové Zmizet, tak ten projde vzrostl asi šestinásobně – z původních dvou a půl tisíc se potom prodalo asi 16 tisíc výtisků. Podobně když loni zvítězila kniha Jana Balabána, která už předtím se prodávala poměrně dobře, tehdy se jí prodalo osm tisíc výtisků, tak i přesto po tom vítězství prodeje šly až někam k 19 tisícům výtisků. To znamená, že v obou případech je to daleko za hranicí českého bestselleru, za který je považována částka 10 tisíc prodaných výtisků,“ uzavírá Mandys.
Češi pak podle jeho informací čtou – i přes jistý pokles – ve světovém i evropském kontextu stále nadprůměrně.
