Strange Attractor: zůstáváme tak neukotveni v meziprostoru
Trio Strange Attractor je zajímavým spojením dua Sonar Lodge se saxofonistou Nielsem Van Hoornem, který byl posledních dvacet let spojený s psychedelickou legendou Legendary Pink Dots, dobře známou i v České republice. První otázka tedy směřovala na Nielse. S kapelou si po telefonu povídal hudební redaktor Pavel Zelinka.
Co se stalo, že jsi opustil Legendary Pink Dots?
Niels Van Hoorn: Bylo velmi těžké spolu s Edwardem a Silvermanem fungovat. To nebylo jednoduché sice už od začátku, ale v poslední době šla dolů především kvalita nahrávek a i turné Legendary Pink Dots byla horší a horší. Já nebyl člověk, který by byl s to s tím něco udělat, a tak jsem se rozhodl, že kapelu po dvaceti letech opustím. Navíc loňské turné se Strange Attractor se opravdu vyvedlo. Moje přemítání o opuštění kapely ve mně zrálo už dlouho dobu a koncem roku jsem se definitivně rozhodl.
Co říkáš na tragický průběh jejich letošního jubilejního roku fungování?
Niels Van Hoorn: Edwardova maminka umírá, do toho uprostřed turné ke třiceti letům LPD bouchla na Islandu sopka, která definitivně přerušila turné. Rozumím tomu, že jako kapela i osobně prožívají Legendary Pink Dots velmi těžké období.
Jedna otázka na Richarda. Jak se stalo, že se dali znovu dohromady Phallus Dei?
Richard Van Kruysdijk: Jsem za náš reunion rád. Bylo zajímavé, že když jsme se poprvé sešli ve studiu a začali zkoušet, tak jsme se cítili, jako bychom se rozešli týden předtím. Takže navázat na předchozí společnou tvorbu bylo překvapivě jednoduché. Užili jsme si i vystoupení – první po patnácti letech. Byla to opravdu zábava. Navíc se v kapele cítím dobře i z toho důvodu, že současné směřování Phallus Dei je mi mnohem bližší, než byl směr, kterým jsme se ubírali před naším rozpadem. Určitě budeme koncertovat i v příštím roce. Navíc do té doby asi vyjde album remixů skladeb z poslední desky, loňské desky A Day In The Life Of Brian Wilson.
Jak jste se dali jako Strange Attractor dohromady?
Richard Van Kruysdijk: Náš začátek byl velmi nenápadný. Niels pracoval na nějaké písničce s bubeníkem mé další kapely Sonar Lodge a společně mě poprosili, jestli bych jim skladbu nezprodukoval. Líbilo se jim to, tak jsme si řekli, jestli to nezkusíme spolu i autorsky. A když jsme měli pár písniček hotových, tak jsme je vydali na vinylu. A když už jsme měli desku, tak jsme si řekli, co kdybychom zkusili zahrát tento materiál naživo a přibrali do trojice Marie-Claudine, která se mnou tvoří Sonat Lodge. Takto přirozeně vznikli Strange Attractor.
Dalo by se říci, že Strange Attractor je vaše nejpopovější alter ego?
Niels Van Hoorn: Já si myslím, že ano.
Marie-Claudine: Ale ne na prvním vinylu.
Richard Van Kruysdijk: Jak co. Máme songy experimentální, ale také takové, které jsou lehce zkousnutelné. Takto to máme i se Sonar Lodge. Popravdě řečeno, když tvoříte, jste uvnitř kreativního procesu, nemáte odstup zhodnotit, co je pro posluchače zkousnutelnější a co naopak vyžaduje od našeho fanouška více pozornosti.
V loňském roce jste vydali desku Mettle se spoustou hostí? Jak moc ovlivnili výslednou podobu CD?
Richard Van Kruysdijk: Vždy nejdříve pracujeme na instrumentální složce písniček. Teprve když song začíná nabírat konkrétnější tvar, začínáme přemýšlet o vhodném zpěvákovi pro ten který track. Základní podoba písničky se tedy díky vokalistům moc nemění. Maximálně drobné aranže okolo.
A jak těžké bylo sehnat na desku tak exkluzivní hosty jako Grahama Lewise z Wire, Davida J z Bauhaus, Winstona Tonga z Tuxedomoon nebo Petera Christophersona z Coil/Throbbing Gristle? Například Christopherson žije na druhé straně planety.
Richard Van Kruysdijk: MySpace nám umožnil obejít nedobytné manažerské bašty a spojit se přímo s umělci samotnými. Bylo pro nás velmi příjemné zjištění, že poté, co si námi oslovení zpěváci vyslechli pro ně připravované tracky, do jednoho souhlasili, jejich výkony jsou skvělé.
V letošním roce jste vydali EP Youth. Čím se liší od Mettle?
Richard Van Kruysdijk: Nejvíce se změnil tým okolo kapely, ale jinak zvukově jsme zas zásadní krok – jako mezi prvním a druhým albem – neudělali. Základem EP byl cover Soft Cell na skladbu Youth a ten nastolil základní směr/náladu, ke které se pak vztahoval i náš autorský zbytek novinky.
Máte tedy hudbu Marca Almonda rádi?
Richard Van Kruysdijk: Marc je osobně jeden z mých oblíbených zpěváků a song Youth podle mě jedna z nejlepších písniček vůbec.
Už dvakrát jste vystupovali v Praze a především loňské vystoupení v Jazz Docku se myslím velmi povedlo. Jak se vám líbilo hrát na řece v centru města?
Niels Van Hoorn: Pro mě to bylo něco jako hraní v obýváku, protože sám žiji na hausbótu a máme tu i studio, ve kterém zkoušíme. Navíc loď uprostřed centra Prahy – to prostě nemělo chybu.
Když se dívám na místa, kde jste doposavad hráli, vidím, že vždy neopomenete několikrát zahrát v sousedním Polsku. Dalo by se říci, že v Polsku fanoušci hudbě Strange Attractor obzvláště rozumí?
Niels Van Hoorn: To má trochu delší historii. Naše první dva vinyly vydal Richard na svém vlastním labelu Music For Speakers, ale pak se nás ujalo vydavatelství Big Blue Records, které sídlí ve Varšavě. Osobně s ním byli spokojeni už Legendary Pink Dots a label uspořádal dobré promo i k desce Mettle. Jsme s nimi moc spokojeni a rozhodnuti s nimi spolupracovat i do budoucna. Možná z důvodu, že label je polský, dokáže nejvíce pro naši muziku nadchnout fanoušky právě ve své zemi.
S vaší hudbou se pojí pojmy „noir“ a „jazz“. Sami sebe za jazzové kombo asi nepovažujete, že?
Niels Van Hoorn: Nepovažujeme se za jazzové kombo. Někdy našim posluchačům rozumím, proč si to myslí, protože máme v našich písničkách určité jazzové momenty a nebráníme se, především na koncertech, improvizaci. Na druhou stranu do naší muziky vnášíme, alespoň doufám, více vlivů z dalších žánrů a zůstáváme tak neukotveni v meziprostoru. Opravdu se necítíme být jazzovou formací.
To bylo představení zajímavého holandského tria Strange Attractor formou rozhovoru s kapelou a já vás ještě jednou musím pozvat na jejich vystoupení, které proběhne v sobotu 10. července v pražském Jazz Docku.