Íránský režisér Kiarostamí přijíždí na Letní filmovou školu v Uherském Hradišti
Slavným hostem Letní filmové školy v Uherském Hradišti je iránský režisér Abbás Kiarostamí. Proslavil ho zejména snímek Chuť třešní, za který získal Zlatou palmu na festivalu v Cannes.
„Uvedeme velmi reprezentativní retrospektivu deseti celovečerních filmů včetně Kiarostamího prvních, které točil ještě v Íránu v 70. letech s velkým vlivem tehdejší nově zrozené íránské nové vlny,“ přiblížil dramaturg Letní filmové školy Jan Jílek.
Abbás Kiarostamí patří už více než dvě desetiletí mezi největší a nejuznávanější superhvězdy artové kinematografie. Jeho poněkud nezvyklý přístup k filmovému vyprávění není jen plodem tvůrčí originality, ale i odlišné kulturní zkušenosti.
Letní filmová škola hostí úspěšného iránského režiséra Abbáse Kiarostamího. Natáčela s ním redaktorka Eva Rajlichová
Nikdy se netajil tím, že ho na rozdíl od evropských současníků neformovala zkušenost s filmovou klasikou, ale fascinace poezií. Opakovaně se například vrací k Forough Farrokhzadové, která je považována za nejvýznamnější perskou básnířku 20. století
Za jeden z nejkrásnějších filmů Abbáse Kiarostamího je považován snímek Shirin. Režisér ho zkomponoval výhradně ze záběrů tváří 117 íránských hereček. Sedí v kině a sledují epos o lásce a divák vidí pouze jejich obličeje, které zrcadlí fiktivní děj. Shirin patří k filmům, na které se prý i sám Kiarostamí dívá rád opakovaně.
‘Předávat divákovi pravdivé poznání‘
„Myslím, že povinností režiséra je mimo jiné předávat divákovi pravdivé poznání. Když jsem natáčel Shirin, dozvěděl jsem se strašně moc o ženách a pochopil jsem snad něco víc o jejich charakteru, že jsou mnohem komplikovanější než my muži a přesto krásné,“ říká Abbás Kiarostamí.
Trochu žertem dodává, že všechny jeho další filmy už budou jen o ženách. Hrdinkou toho, na kterém v současnosti pracuje, prý bude paní, které je 95 let.
V Uherském Hradišti íránského režiséra prý překvapila zvídavost mladých diváků:
„Byl jsem se podívat na jedné večerní projekci, šel film starý 40 let. V malém sále, kde chyběl vzduch, bylo úplně narváno. Na Západě by se něco takového nestalo. Mám pocit, že současný divák očekává od filmu hlavně zábavu. Chce jasné, stručné sdělení."
„Ale dobré je, že se festivaly začínají odklánět od toho trendu hvězd a soustřeďují se na publikum. Jako hosta vždycky někoho seženete, ale stálého diváka si musíte hýčkat,“ dodává.
Zatím poslední film režisérův počin Like a Someone in Love se odehrává trochu nezvykle v Japonsku.
„Točit v Iránu není jednoduché, získáte povolení, investujete do natáčení své peníze, práci, energii a po pár měsících se úředníci vymění a to povolení vám třeba seberou. A vy musíte začít znovu od začátku, a já jsem se rozhodl, že se mi nechce plýtvat časem. Japonsko se ukázalo jako vhodné místo pro filmaře. Ale když ten film uvidíte, pochopíte, že by se s ohledem na ty postavy ani nemohl odehrávat nikde jinde,“ vysvětluje Abbás Kiarostamí.
