Co bude s českokrumlovskou točnou po roce 2015? Zatím se neví
Zítra začíná před otáčivým hledištěm divadelní sezóna. Hrát divadlo by se v českokrumlovské zámecké zahradě mělo do konce roku 2015, a zatím se neví, co bude pak. Stěhování točny ministr kultury Jiří Besser považuje za nereálné. Radiožurnálu řekl, že by měla zůstat na svém místě v zámecké zahradě, která je pod ochranou UNESCO. Musí se ale přestavět a hlavně musí se opravit sousední letohrádek z 18.století zvaný Bellárie.
Hlediště má v průměru asi 30 metrů, celá stavba je vysoká zhruba 12 metrů. S diváky se celý tento železobetonový kolos pomalu otáčí tam, kde právě hrají herci. Například při představení Dvořákovy Rusalky vaří čarodějnice svůj lektvar mezi keříky barokní zahrady. Princ se seznamuje s cizí kněžnou na rokokovém schodišti Bellárie. A dirigent spolu s orchestrem zůstává před zraky diváků ukrytý za letohrádkem.
Zámecká zahrada má barokní charakter. Nejcennější částí je její střed, ve kterém stojí točna. A ta ruší symetrii zahrady, uvádějí mnozí znalci i památkáři, včetně kastelána českokrumlovského zámku Pavla Slavka. „Za to místo získalo město a zámek statut UNESCO,“ poznamenal Slavka. To je podle něj hlavní důvod, proč moderní otáčivé hlediště do zahrady nepatří.
Vyprodaná představení
Proti těmto názorům stojí fakt, že na českokrumlovské točně se v době letních měsíců odehraje až 85 představení. A ta jsou dlouho dopředu vyprodána. Na parkovištích v trávě za kamennou ohradou stojí až deset autobusů s turisty jak z Česka, tak hlavně ze zahraničí.
Stále ale platí, že do konce roku 2015 musí Česko s točnou něco udělat. Co přesně po státu UNESCO požaduje, to chtějí zjistit zástupci jihočeského regionu. Zatím trvají na tom, že točna zůstane tam kde je. Ministr kultury Jiří Besser je v tomto posledním shodném postoji podpořil, přidal ale podmínky.
„Já v současné době vidím jako zásadní jednat s UNESCO, jak mnoho vadí vytvořit finanční podmínky Národnímu památkovému ústavu z pozice ministerstva kultury tak, aby byla opravena Bellárie, a v další fázi mám představu určité architektonické soutěže na polidštění točny,“ řekl Besser.
Celkové tržby se za tyto týdny vyšplhají až asi ke 26 milionům korun. Pro chod Jihočeského divadla České Budějovice je to dost důležitá částka. Českokrumlovskou točnu spravuje právě zmíněné divadlo, a to také platí roční nájemné státu prostřednictvím Národního památkového ústavu. Navíc městu Český Krumlov dává poplatky ze vstupného, což bylo za poslední tři roky asi 9,5 milionu korun.
Tématu se věnoval také středeční Speciál Martina Veselovského. Videozáznam z celé debaty naleznete v článku: VIDEO: Komu vadí krumlovská točna?
