Revoluční kamera odhalí to, co běžně nevidíme. Pomáhá při restaurování stoletých maleb v klášteře
Nástěnné historické malby v Emauzském klášteře v Praze jsou snímkovány revoluční kamerou. Přístroj restaurátoři dosud používali jen v laboratořích, nově ho ale využívají ke zkoumání obrazů přímo v klášteře. „Díky této kameře můžeme vidět i to, co normálně nevidíme,“ říká pro Český rozhlas Roland Lenz z Akademie výtvarných umění ve Sttutgartu. Metoda snímkování obrazů přiblíží jejich vznik a pomáhá i při přípravě restaurování.
Přístroj v ambitu Emauzského kláštera je schovaný za černou plachtou, ve druhém patře bytelného lešení.
„Snímkujeme historické malby na stěně kláštera v různých spektrech. Díky této kameře můžeme vidět, co všechno na obrazech je. Včetně toho, co člověk normálně nevidí,“ vysvětluje Roland Lenz ze stuttgartské Akademie výtvarných umění.
Dosud se malby tímto přístrojem snímkovaly jen v laboratořích, teď si přístroj odbývá premiéru přímo v terénu.
„Musíme mít pevné lešení, protože i drobný pohyb nebo světlo může výrazně ovlivnit výsledek. Je to ale vysoce revoluční kamera s rozlišením 50 000 pixelů,“ říká Lenz.
Klášter je vyzdoben nástěnnými malbami. „Je to cyklus poměrně rozsáhlý, dá se říct, že minimálně na našem území ojedinělý,“ vysvětluje proděkan Fakulty restaurování Univerzity Pardubice Jan Vojtěchovský. „To, co pro nás je zajímavé, kromě toho, že to jsou úžasné středověké nástěnné malby, je velikost toho cyklu. Je tedy nutné tady nastavit nějaký komplexní přístup,“ dodává.
Obrazy v klášteře byly několikrát přemalovány, v roce 1945 klášter vyhořel a dlouho do něj zatékalo. Stoleté malby jsou tak silně poškozené. Pro případné restaurování je nutné znát přesné složení barev a použitých materiálů.
Proces snímkování obrazů
Kamera umožňuje dvojí snímání. „Snímkuje buď ve viditelném, ultrafialovém, nebo infračerveném světle, anebo snímá obraz ve velmi úzkých spektrech těchto světel zhruba po patnácti nanometrech. Na každý tento úsek je tady speciální světelný zdroj,“ vysvětluje Lenz.
„Po stranách máme tři reflektory, které jsou na klasické viditelné světlo, UV světlo a infračervené světlo. Ale pak tady máme speciální LED osvětlení, kde už je patnáct různých žárovek,“ doplňuje Vojtěchovský.
„Na každý ten snímek se rozsvítí žárovky o jedné barvě a tím se ‚profotí‘ celé spektrum a vznikne multivrstvý snímek,“ vysvětluje proces restaurátor.
Několik vrstev tak snímá jen jedna multispektrální kamera.
„Abychom dostali různá spektra, tak se snímač posouvá automaticky z jednoho obrazu na další. Z jednoho snímkování pak vytvoříme osm až devět fotek a můžeme je porovnávat,“ říká Ronald Lenz.
Hlavní operátorkou zařízení je Anet Keller, která přístroj ovládá přes notebook. „Spustíme software a rozsvítí se různá světla,“ ukazuje. „Světla jdou od červené do zelené a barvy se mění. Díky tomu, že vidíme různé vyobrazení stejného místa, jsme schopni zachytit i to, co pouhým okem nevidíme,“ dodává Keller.
Zatímco některá spektra zobrazí zachycená místa zřetelně, na jiných není vidět skoro nic. „Díky kameře můžeme z jednoho místa získat 24 různých vyobrazení a v každém spektru vidíme něco jiného,“ doplňuje hlavní operátorka zařízení a ukazuje proces snímání.
„Když teď kurzorem najedu na nějaký bod, tak postupně získáme křivku, která je charakteristická například pro barvivo azurit. Můžeme pak vytvořit jeho mapu a vidíme, kde všude se na tom konkrétním obraze vyskytuje,“ vysvětluje Keller.
Podrobné snímkování šesti vybraných obrazů v ambitu Emauzského kláštera by mělo přiblížit tajemství jejich vzniku.
Univerzita Pardubice chce připravit restaurátorskou koncepci tak, aby mohlo být všech 26 dochovaných maleb jednotně restaurováno. Průzkum nástěnných maleb v Emauzském klášteře potrvá do konce příštího roku.
