Ředitel České filharmonie: Je dobře, když se dostane umění do veřejného prostoru. I když budí emoce
Dvě nové plastiky výtvarníka Davida Černého se staly nepřehlédnutelnou součástí fasády pražského obchodního domu Máj. Spitfiry s motýlími křídly však ihned po instalaci vyvolaly vzrušené debaty o tom, zda to je, či není umění. „Cokoliv, co vyvolává diskusi, a co není prvoplánově skandální, je dobré. Vyvolá to protichůdné názory, ale myšlenka se mi líbí,“ říká v pořadu Jak to vidí... na Dvojce generální ředitel České filharmonie David Mareček.
„Nová instalace Davida Černého je opravdu velká, a proto je asi přirozené, že vzbuzuje takové emoce. Motýli navíc mávají křídly a v noci svítí. Zároveň si ale myslím, že je dobře, když se podaří dostat umění do veřejného prostoru, tedy do místa, kde nemusíte překonávat žádnou bariéru ani v podobě vchodu do galerie, byť by byla zadarmo,“ uvažuje v pořadu Jak to vidí... generální ředitel České filharmonie David Mareček.
Host: generální ředitel České filharmonie David Mareček. Moderuje Zita Senková
Emoce vítězí
To, zda jsou Černého plastiky nadčasové, ukáže podle Marečka čas. Už teď ale budí pozornost. Lidé si je fotografují a filmují, turisté si u nich dělají zastávku. „Cokoliv, co vyvolává diskusi, a co není prvoplánově skandální, je dobré. David Černý vytvořil věc, která určitě bude vyvolávat protichůdné názory, ale myšlenka jako taková, tedy udělat něco mezi letadlem a motýlem a obohatit tak veřejný prostor, se mně osobně líbí,“ říká Mareček.
Podobné debaty se podle generálního ředitele České filharmonie vedou i v zahraničí. „Výrazné věci zkrátka vždy vyvolávají emoce a málokdy je popřáno sluchu věcné odborné debatě. Často převáží emoce, protože emoce mají tendenci přitahovat pozornost. A emoce, která není podložená odbornou znalostí nebo relevantním názorem má bohužel tendenci vítězit,“ myslí si Mareček.
Kritizovaná Paříž
Motýli ze spitfirů už přistávají na obchodním domě Máj. Černý je označil za symbol boje za svobodu
Číst článek
I negativní emoce ale ukazují, že nám dílo není lhostejné. „I v historii najdeme spoustu příkladů uměleckých děl nebo staveb, které vyvolaly velkou negativní emoci v době svého vzniku, a dnes nám přijde, že to není možné. Jedním z měst, kde takových příkladů najdeme hodně, je Paříž,“ vysvětluje Mareček.
Například dominanta města Eiffelova věž vyvolala v době svého vzniku mnoho negativních emocí. „Různých vtipů typu, že nejlepší pohled na Paříž je z Eiffelovy věže, protože ona sama není vidět, vznikalo hodně. Obrovskou vlnu kritiky vyvolávaly ve své době i skleněné pyramidy před galerií Louvre, a přitom dneska je každý návštěvník bere jako součást toho, co je v Paříži atraktivní,“ říká Mareček.
Ne vždy se to ale podle Marečka povede. „Například čtvrť La Défense byla míněna nejenom jako moderní obchodní čtvrť s vysokými budovami, ale také jako místo, kde to bude žít. Záměr ale úplně nevyšel, protože čtvrť dneska příliš nežije,“ dodává.
